Victory Cross Country Tour

Třída maxitourerů se letos nenápadně rozrostla o novou Victory. A bylo by velkou chybou ji považovat jen za upravenou verzi Cross Country s přidanou cestovní výbavou, tahle mašina má vlastní duši!

Přiznám se, že i já jsem tento stroj původně bral jako Cross Country (viz loňský redakční test) s velkým topcasem a nechápal jsem, proč z toho dělá výrobce takový rozruch. Vždyť luxusního cesťáka nejvyšší třídy u Victory přeci zabírá model extravagantní model Vision! Až když jsem oba stroje Cross Country a Cross Country Tour začal na showroomu porovnávat, zjistil jsem, že těch rozdílů jsou desítky. Takže mě ani nepřekvapilo, že redakční test nakonec odhalil úplně jinou mašinu s úplně jiným pocitem a dojmem z jízdy.

Cross Country Tour je po stránce vzhledu hodně vymazlený cruiser. Trojúhelníkové světlo s chromovaným obrysem skvěle ladí s trojúhelníkovým profilem mohutné čelní kapotáže. Při pohledu z boku pak nelze než pochválit designéry za stylové řešení topcasu a bočních kufrů. Ty jsou navíc opatřeny trubkovým ochranným rámem, díky kterému by případné odložení na bok nemuselo být až tak bolestivou událostí jako u klasického baggeru Cross Country. No a pohled zezadu s dlouhým štíhlým zadním světlem s chromovým lemem, to je doslova motorkářské porno!

Přístrojovka s dvojicí velkých a dvojicí polovičních analogových budíků má ještě dva displeje. Na tom horním najdete palubní počítač, dolní je pak vyhrazený pro rádio. Právě slušný stereosystém s ovládáním na levém řídítku si na tomto modelu hodně užijete. Díky velkému plexištítu při každé rychlosti slyšíte dobře vyvážený zvuk (s automatickou regulací hlasitosti podle rychlosti a možnosti napojení vlastního audiozdroje), a to přesně patří k pocitu cestování „po americku“. A to vlastně platí i pro druhou skupinu ovladačů pod pravým řídítkem - jasně tempomat. Při dálničních přesunech se jedná o dobrého pomocníka.

Na spolujezdkyni čeká totální pohodlí měkkého křesílka s mohutnou opěrkou, navíc se jí bude dobře nastupovat i vystupovat, protože plotny spolujezdce lze výškově nastavit do tří poloh, přesně podle přání slečny. Na levé straně sedla pak jsou ještě dvě páčky na ovládání vyhřívání sedla - jednoduché a elegantní řešení se snadným ovládáním naslepo i v rukavicích. Další věc, která každou dámu určitě nadchne, je také mamutí objem všech tří kufrů - celkem máte na dovolenkovou výbavu k dispozici 155 litrů a tolik žádná jiná motorka nenabídne!

Základ konstrukce a podobnost s baggerem Cross Country tu samozřejmě zůstává a shodný je i véčkový dvouválec Freedom 1731 ccm. Ovšem jakmile se vyhoupnete do sedla, pocitově sedíte na úplně jiné mašině. O to se postarala upravená ergonomie, vysoké cestovní plexi a plastové „kapotáže“ před nohama jezdce. V nich na vás čekají dvě schránky - jako dělané třeba na náhradní rukavice a věci, které chcete mít při ruce. Boční kapoty navíc mají chytré řešení v podobě výklopných panelů, kterými si za horkých letních dnů jednoduše pustíte proud vzduchu na nohy. Stejně řešené jsou i čiré deflektory za předními směrovkami, které lze také vyklopit a poslat si na tělo víc osvěživého větru.

Když Cross Country Tour „postavíte na nohy“ a zaklapnete boční stojánek, asi se hned trochu zaleknete té obrovské masy hmoty kolem vás. Celková hmotnost 384 kg suché váhy se promítne do provozní váhy kolem 400 kg. Když k tomu přičtete 150 kg na dvoučlennou posádku a nějakých 30 kg zavazadel, dostanete se na 580 kg. Otáčení a parkování je tedy dobré si předem dobře rozmyslet, tohoto drobka jen tak z úzké uličky do kopce bez pomoci nevytlačíte. Jak se rozjedete, všechna váha najednou jako zázrakem zmizí a první zatáčky už budete střihat s příjemnou jistotou v řízení. Ani pohyb po městě není až takový problém, jen úplně pomalá jízda krokem je trochu nejistá a třeba otáčení je třeba si trochu nacvičit.

Největším požitkem na téhle mašině je pořádný výlet někam do dálek. Vysoké plexi perfektně chrání před větrem, jen si musíte zvyknout, že se budete na cestu koukat neustále skrz plexi. Nastavíte tempomat, pustíte rádio a užíváte si dunění véčka... to ale rozhodně není důvod se vyhýbat zatáčkám. I tady tahle Viktorka docela efektně a s jistotou drží v náklonech a výstupky na plotnách si škrtnou o zem až při opravdu větší divočině.

Na komfortu jízdy je hodně znát zadní pneumatické odpružení s velkým zdvihem a s možností regulace. Stačí zastavit na pumpě, zadní odpružení přifouknout a pak jen trochu upouštět, až se dostanete na tu správnou míru. Předek má klasické vidlice USD, které na nerovnostech posádku dokonale ochrání před otřesy. Zároveň ale dost zmizí odezva od předního kola a v rozbitějších zatáčkách moc není v řízení cítit odezva a jezdec neví, co si může ještě dovolit.

Jistotu a klid v duši zvyšuje ABS a čtyřpístkové brzdy, které nemají nejmenší problém mohutnou mašinu zastavit, obvykle s menším zadrnčením ABS od zadního kola. předek drží jako přibitý, tam se mi to na suchém asfaltu povedlo jen opravdu při usilovném zkoušení. S páčkami je třeba se moc nemazlit a pořádně za ně při brzdění vzít, zapomeňte na nějaké brzdění jedním prstem, tohle není supersport.

Řazení jedničky o sobě dá vědět pořádným kovovým řachnutím, ostatní kvalty šestistupňové převodovky jdou za jízdy naprosto kultivovaně a přesně. Trochu mi u tohoto typu stroje chyběla kolébka na řazení nahoru patou, ale ti asi nebude problém přiobjednat. Přenos velké porce krouťáku s maximální hodnotou 153 Nm na zadní kolo jde kevlarovým ozubeným řemenem, zpřevodování je dělané hodně do rychla, šestku opravdu zařadíte jen nad 130 km/h na dálnici. Motor je klasický moderní Victory Freedom, který sice netáhne úplně od volnoběhu, ale pokaždé mě překvapí svojí ochotou nechat se vytočit i do vyšších pásem.

Když mašinu nerad vracím na showroom Victory v Praze na Vrbovce, marně uvažuji, k čemu tuhle mašinu přirovnat. Jasně, evidentně jde o přímého konkurenta pro H-D Electra Glide, ale zatímco jiné značky glajdu do značné míry pouze kopírují, Victory nabízí úplně jiné pocity. Mohutný dvouválec orientovaný i na vyšší otáčky a výkon, jiný styl jízdy, jinak řešené ovladače, úplně odlišný designový styl... V každém případě je skvělé, že tu tahle alternativa je!

Fotogalerie

Další články z rubriky:

• 
  Cestovní endura pohledem generála Pavla