Aprilia Caponord 1200 Travel

Aprilia Caponord je bezpochyby jedním z nejsportovnějších cestovních endur na trhu, což jsme měli možnost ověřit při redakčních testech. Tentokrát pro nás ale bylo připraveno něco ještě lepšího a to Caponord nastrojený snad vším, co si na cestu můžete přát. Je načase ho trochu vyvenčit.

O technice se nebudu dlouze rozepisovat. Snad jen v krátkosti. Dvouválec 1200 ccm, výkon 128 koní, elektronický podvozek a 228 kg suché váhy. K tomu design převzatý ze supersportu RSV4. Na naší testovačce byly navíc kufry, padací rámy, kryty motoru a zadního tlumiče, tankvak, no a zapomenout nesmíme na parádní blástry vyztužené kovovými výztuhami.

Caponorda jsem měl šanci prohnat na dvoudenní cestě do Rakouska. Už po usednutí za široká řídítka je mi jasné, že tahle cesta bude nejen svižná, ale i pohodlná. Tomu pomáhá i široká sedačka, která nabízí komfort jak řidič, tak i spolujezdci. Nohy pak spočinou na stupačky příjemném úhlu. Kryty rukou a dost vysoké plexi pak nabízí společně s dobře designovanou kapotáží dostatečnou ochranu proti proudu vzduchu a nepřízni počasí.

Ta se mi naštěstí vyhnula a mohl jsem naplno vyzkoušet, co v Caponordu vězí. Průjezd Prahou byl i na okufrované motorce celkem v pohodě, Caponord se skvele ovládá a díky širokým řídítkům máte vždycky vše pod kontrolou. A když ne, ochotně pomůže kontrola trakce a ABS.

Teď už ale pryč na dálnici, tady je velmi těžké udržet se v hodnotách legální rychlosti. 130 je na Caponordu naprosto pohodová rychlost, na jezdce nefouká a cesta se odehrává v absolutním pohodlí. Ani když přejedete hranice a trochu přidáte, trpět rozhodně nebudete. Caponord poskytuje slušnou ochranu až do rychlostí okolo 160 km/hod. Motor by mohl samozřejmě ještě dál, ale to už není rychlost na dlouhé cestování. I spotřeba už pak začne převyšovat slušnou hodnotu do šesti litrů, na kterou jsem se během cesty dostal.

Dálnice ale nejsou to, co budete s touhle motorkou vyhledávat. Zábava totiž začne hlavně když se silnice začne kroutit do zatáček. Motorka padá do táhlých i utažených zatáček naprosto samozřejmě a díky širokým řídítkům máte vše vždy pod kontrolou. Svůj nemalý podíl na tom má samozřejmě podvozek, který se chová dokonale za každé situace. Snese ostré zacházení, ale dokáže nabídnout i pohodlí na rozbitých cestách.

S Caponordem můžete koketovat i s lehkým terénem, ale není to rozhodně nic, pro co by tahle mašina byla stavěná. Světlá výška a dobrá kontrola sice umožňůjí projet nějakou tu šotolinku, nebo polňačku, ale široké gumy a malá kola vám to moc neusnadní. Spokojme se tedy s tím, že vyjedete po šotolině na vyhlídku, nemusíte se bát příjezdových cest v kempu, nebo si zajedete k rybníku po polní cestě. Na expedici po rumunských horách bych ale rozhodně sáhl po jiném biku, třeba po novém Caponordu Rally, který by měl být bahnitým hrátkám nakloněn podstatně víc.

Rychlý test s dlouhou trasou je za námi a Caponord v něm rozhodně obstál. Ukázal, že dokáže bavit, být rychlý, ale zároveň i skutečně užitečný. Odvezl vše, co jsme potřebovali a musím říct, že zábavnější služební cestu jsem dlouho nezažil.

Fotogalerie

Další články z rubriky:

• 
  Cestovní endura pohledem generála Pavla