Kawaski Day Vysoké Mýto

I na malém okruhu s malými motorkami se dá užít spousta zábavy a vyzkoušet, co motorky umí. Tentokrát jsme se vydali do Vysokého Mýta, kde se mimo jiné jezdí mistrák supermota a k dispozici jsme měli velkou část modelové řady Kawasaki.

Vzhledem k tomu, že většinu motorek máme v samostatném testu, budeme se věnovat spíše čistým okruhovým zkušenostem. Na trati totiž vládly perfektní podmínky a slunečné počasí, dření stupaček a sliderů tak na sebe nenechalo dlouho čekat. A bylo jedno, jestli se po okruhu proháněly malorážky, cestovní endura, nebo Z1000SX.

Kawasaki Z250 SL a Ninja 250 SL

Dvěpade od Kawasaki rozhodně není žádnou hi-tech motorkou. Nabízí jednoduchou techniku s kapalinou chlazeným jednoválcem a minimem elektroniky. Na motorce najdete jen to nejdůležitější a je jedno, jestli se jedná o kapotovanou Ninju, nebo nahé Ztko. V Kawasaki totiž vše řešili maximálně jednoduše a obě motorky mají třeba i stejné přední světlo a palubní desku.

Na oba stroje se velikostí tak nějak nehodím, přesto si dovolím pár prvních postřehů. Na Z250 není až takový problém se poskládat, ale Ninja má více zalomená řídítka a občas se mi ruka zasekla za koleno. To ale rozhodně není vina motorky. Ta se chová příkladně, nabízí slušný podvozek, výborné brzdy, pevný příhradový rám a motor, který je hladový po otáčkách a dokáže lehkou motorku celkem rozparádit. K tomu je tu cena 114 900,- u Z250 a 119 900,- u Ninji.

2x Versys

Na okruhu byla k dispozici oblíbená dvojice cestovních endur Versys 650 a 1000. Zatímco šestpade jsme už měli v testu, na litru druhé generace jsme ještě nejezdili. A oproti první generaci, která byla hlavně svým designem hodně rozpačitá je ta druhá podstatně příjemnější. Svým vzhledem zapadá do modelové řady zelených a rozhodně to nevypadá špatně.

Řadový čtyřválec je naladěný do sametového průběhu, dokáže se sebrat z nejnižších otáček, ale nechybí mu ani špičkový výkon. Celý okruh v Mýtě jsem mohl jet na dvojku a ani moc nebyla potřeba spojka. Když jste přeci jen na plynovou rukojeť necitlivý, situaci dokáže velmi dobře korigovat kontrola trakce. Versyse už máme v redakční garáži k pořádnému testu, kterého se brzy dočkáte.

Z1000 SX

Jestli si nějaká motorka na malém okruhu připadala stísněně, byl to rozhodně sportovní cesťák Z1000 SX. Na objetí okruhu by v pohodě stačila jednička a ani by se nedostala do omezovače. Zrovna tak se ale dal okruh objet na dvojku nebo trojku a medvědí zátah litrového čtyřválce mě vždy ze zatáčky vytáhl.

Při focení jsem si taky na vlastní kůži vyzkoušel funkci kontroly trakce, když jsem to trochu přehnal v jedné ze zatáček. Od zadní gumy se sice zakouřilo, motorka trochu poodskočila, ale Kawa dokroužila oblouk a já jsem mohl bez znečištění kombinézy pokračovat v jízdě.

A vítězem je...

Zbývá vyhlásit nejlepší motorku na malém okruhu. Tou je pro mě jednoznačně naháč Z300. Kombinuje hravý dvouválcový motor, který má na motárdový okruh tak akorát výkonu s tuhým rámem a příjemným podvozkem. Oproti Z250 je tříkilo větší a ani jezdec mojí postavy nemá problém se na motorku poskládat.

Na třístovce vše padne okamžitě do ruky, je hravá, pohodlná a podvozek funguje na rozbité silnici i hladkém okruhovém asfaltu. Jedinou výtku mám k přední brzdě, která byla na předváděčce hodně měkká, ale podle zástupce Kawasaki šlo o problém na konkrétní předváděčce, která neměla brzdy pořádně zajeté. Z300 si zelení cení na 129 900,- Kč.

Co na okruh nepatří

Krátké svezení jsem absolvoval i na motorce, která si s okruhem moc nerozumí a sice s novým cruiserem Vulcan. Řadový dvouválec nabízí dostatek výkonu, abych na rovinkách bez problémů stačil ostatním motorkám. Stejné je to i s výbornými brzdami. I do zatáček padá Vulcan velmi ochotně, ale zatraceně rychle uslyšíte stupačku, která dře o asfalt. A tím vlastně zábava končí. Po pár kolech už brousím stupačky v každé zatáčce a cítím, jak mi Vulcan říká "vykašli se na to prosím". A já poslechnu.

Fotogalerie

Další články z rubriky:

• 
  Cestovní endura pohledem generála Pavla