BMW S1000XR, superbajkový adventurer

FilipT, foto: František Chobot 12.5.2015

fotka

Kdo by to byl řekl, že původní myšlenka cestovních maxiendur se z původního R80G/S rozvine až po tuhle nádhernou šílenost se superbajkovým motorem, elektronickým podvozkem, laďákem a rychlořazením? Po redakčním testu S1000XR mám dokonale vypláchnutou hlavu, tenhle chuligán má podmanivý charakter a umí toho nabídnout opravdu hodně.

BMW S1000XR má za úkol přinést pohodlí a všestrannost silničního maxiendura, svižnou a obratnou jízdu po městě, ale i strhující svezení ve stylu agresivních naháčů. Ale během redakčního testu si mě tahle mašina získala hlavně svojí zábavností a dravostí! Díky superbikovému čtyřválci se sníženým výkonem z původních dvou set koní (S1000RR) na sto šedesát koní se zátahem i ve spodních otáčkách si můžete dovolit jet po městě na šestku a nemusíte nic řešit. A balancování v nízkých rychlostech a prolétání mezi auty je u téhle mašiny požitek. Dokonce i na režim Rain si užijete dostatek legrace, ovšem s klidnějším nástupem výkonu – ten je mimochodem u Rainu omezený jen o trošku, na celkových 148 koní, ale s podstatně hladším chováním a častějšími zásahy elektroniky.

Pak ale přepnete na Road, podřadíte, vezmete za plyn a jakmile se otáčkoměr dostane za 6tis otáček, iXeRo se změní na vzteklou raketu a s nádherným řevem vám ukáže, co umí. Ten zvuk vytočeného litru je pořádně hutný a na konci ho při každém přeřazení pomocí quickshifteru doprovodí vzteklé prásknutí do výfuku, se kterým se jinak setkáte spíš jen u okruhových speciálů.

Díky nejnovější elektronice si můžete dovolit věci, které vám jinak doma maminka určitě zakázala – poslat přední kolo nad asfalt, při rozjezdu do zatáčky to vzít trochu driftem... to všechno si při vhodném nastavení elektroniky můžete dopřát naprosto bezpečně a bez rizika. A díky špičkovému obutí Pirelli Diablo Rosso II v zatáčkách v každou sekundu cítíte, že pod sebou máte prostě to nejvíc a nic dokonalejšího na trhu není.

Když se na chvíli vrátím k původu tohoto bajku, jde o model vycházející z loňsé novinky, naháče BMW S1000R (viz náš redakční test). Oproti ní má o 20 mm vyšší zdvihy a úplně jinou ergonomii i design, zdědil také skvělou sportovní přístrojovku. Na rozdíl od modelu RS testovaného před pár týdny jí dominuje analogový otáčkoměr a sportovní geny potvrzuje i velký indikátor maximálních otáček. Stejně jako naháč má i XR hliníkový rám twin-spar, tradiční obrácené vidle a zadní monoshock, navíc ale slušnou ochranu před větrem díky štítku nastavitelnému do dvou poloh.

Design zdařile využívá návaznosti na superbike S1000RR a projevuje se to i na bočních kapotážích s atraktivními průduchy ve tvaru žraločích žáber. XR je hodně výrazná mašina a to je dobře. Buď se lidem vyloženě líbí, nebo vyloženě nelíbí, a tak to má být! Ale ručím za to, že pohodlný posaz a dokonalá přístrojovka nad zajímavě zpracovanou nádrží se bude líbit každému, kdo se na XR aspoň v rámci testovacích jízd u dealerů sveze. A o to jde především.

Po přepnutí na režim Dynamic se přiostří reakce na plyn, ve spolupráci s elektronickým odpružením Dynamic ESA také mírně přitvrdí podvozek a kontrola trakce se přenastaví na maximální akceleraci. A právě akcelerace je hlavním lákadlem dlouhého zátahu čtyřválce. Kvalty jsou totiž relativně krátké a maximální rychlost končí už někde kousek nad 200 km /h. A přitom ještě ve sto osmdesáti má XR dostatek síly na razantní zrychlení a je znát, že by s jinou rozetou v pohodě zvládla i maximálku nad 250 km/h. A to je ještě v záloze okruhový režim Dynamic Pro, který se ale aktivuje speciálním postupem a na silnici jsme jej nezkoušeli.

Elektronická podpora je nejvíc znát u rychlořazení, které úžasně zesiluje sportovní pocit z jízdy. Dokonalé sekání kvaltů s kratičkým meziplynem a štěknutím do výfuku je prostě požitek, který se jen těžko popisuje, ale doporučuji to zažít. A to samé platí pro poslední verzi ABS od Bosche, se kterým si můžete zkusit bez obav "zašlápnout brzdy i v náklonu v zatáčce a mašina zůstane vzorně stabilní. A brzdy jsou tradičně prvotřídní, stejně jako u superbiku, ze kterého vycházejí. Předek je od Bremba, na zadní kolo BMW použilo brzdič vlastní výroby s logem BMW.

Přestože mě XR totálně nadchlo, sluší se zmínit i pár negativních vlastností. Ale potíž je v tom, že pro někoho to naopak budou spíš klady... první jsou vibrace v pásmu kolem 5tis otáček, které vás pořádně polechtají do řídítek a do sedla. Ale paradoxně na kratší adrenalinové projížďky to může často ještě zvýšit prožitek z jízdy. To samé platí pro až moc hlučný výfuk. Večer už mě trochu bolely uši, ale za nic na světě bych ho neměnil za tišší. A ještě jedna věc – XR s náloží 160 koní má pro řadu jezdců až moc výkonu a jen stěží se budete krotit, abyste nepřišli do týdne o papíry. Ale opět, ani tady bych rozhodně nic neměnil, ten zážitek za to stojí ;-)

Proti naháči je XR o patnáct kilo těžší (228 kg i s plnou dvacetilitrovou nádrží), ale rozhodně nepůsobí neobratněji, spíš naopak. Díky vzpřímenější jízdní poloze si mašinu pod sebou snáz překlopíte, jen v zatáčkách je trochu míň cítit hranice, kdy už to začne být na hraně.

Předem osazené nosiče kufrů, velké zadní madlo s nosičem na topcase, plexištít i příprava na osazení GPS navigace naznačují, že se tady počítá i s dálkovým cestováním na dovolené. Přiznám se, že jsem s XR vyrážel jen na kratší jízdy a plně jsem se naladil na jeho sportovní vlnu, ale pevně doufám, že mi podaří se s ním v étě vypravit někam dál a vyzkoušet jeho cestovní kvality třeba i ve dvou a se zavazadly. Pak dám vědět ;-)



Videa

Instagram

Motodenik.cz

© 2010-2017 motodenik.cz, Pointera Solutions s.r.o.