Kawasaki Z300 v testu

Marek Hrodek, foto: Frantošek Chobot 15.6.2015

fotka

Když přišel výrobce v roce 2013 s Ninjou 300, byl to takový malý „zázrak“, a proto se vůbec nedivím, že pro letošek šly kapoty dolů a je tu ovladatelný naháč s širšími a pohodlnějšími řídítky a kukučem od objemnějších Ztkových modelů. „mini“ Zed ;-)

Po designové stránce, ať se na to dívám z jakéhokoli uhlu v globálu, nemůžu vytknout prostě nic. Pěkné linky i linie. Lehké oplastování boků ve tvaru Z. Trošku „nabručený“ přední světlomet a celkově zvolený agresivní výraz se mi opravdu libí. Výborně zpracovaná podsedlovka a její boční tvary jsou opravdu fajnové. A co se mi fakt zamlouvá hodně, je konečně trochu normální tvar výfuku. Žádná zběsilost a zbytečná kreativita. Tohle se povedlo. Na můj vkus moc děr v klínu pod motorem, ale je zbytečné v tom hledat mouchy..

Když se začnu dívat zblízka po usednutí, jde o solidní zpracování detailů, pěknou přístrojovku, ale opravdu zvláštní uchycení zrcátek a jejich divné stopky, na kterých jsou umístěné. Výhled je skoro bych řekl nadstandardní, ale tvar stopek dost ujetý. Chybí mi nastavitelné páčky, protože s kratšími prsty mám co dělat abych na brzdu dosáhl aspoň třemi prsty. Spojka jde až extrémně lehce a kdybych na páčku za jízdy dosáhl ukazováčkem, neměl bych vůbec problém opravdu jeden prst používat.

Na první drcnutí do startéru se motor roztočí a vrčí takovým zvláštním udušeným hlubokým dusotem dvouválce. Jednička padne úplně pohádkově lehounce a s dalšími kvalty převodovky je to úplně to samé, v těžších botách to skoro ani nezaznamenáte, že už je přeřazeno. Skoro rouhačsky bych řekl, že bych doporučil nějaké kecky, aby řidič cítil tu lehkost. Po celou dobu jsem nezaznamenal nějaký falešný neutrál, nebo špatné zařazení.

Lehce mne tlačí do vnitřní strany stehen těsně za koleny vyústění kapoty a prolis nádrže, kde se spojují. Když se lehce poodsunu dozadu, nohy kompletně zapadnou do prolisu a není s tím problém. Ovšem po pár kilometrech je mi jasné, že váhu musím držet co nejvíc vpředu a tudíž se v sedle musím co nejvíc tlačit na nádrž. Jakmile se odsunu o 5-6 cm dozadu stává se přední kolo v utažených vinglech lehounce nervóznější a stoj začne samovolně padat do zatáčky. To samé se projeví při rychlém průjezdu táhlých oblouků. Pokud řidič do toho tak „nedupe“ a jen se pohodově veze, nedá se to postřehnout.

Přístrojovka převzatá z „malé“ Ninji je pěkně rozložená a v garáži svítí nádherně, bohužel na slunci nejsou moc vidět kontrolky blikačů, jsou zatmavená sklíčka kontrolek, nic víc za jízdy nesvítí…, takže těžko soudit. V noci je to viditelné dostatečně. A možná lehce utopený info LCD displej je spíše o zvyku než o přímém intuitivním pohledu. Čísla z tachometru jsou čitelná dobře, ale třeba počet km na denním počítadle a orientace kolik je ještě benzinu v nádrži už tak jednoznačné nejsou. Zato otáčkoměr je čitelný kdykoli a kdekoli. Je s ručičkovým ukazatelem a ta ručička si opravdu zamaká, „lítá“ z jedné strany na druhou a vypadá to dost dobře.

Motor je výborný a na svůj objem dává slušný výkon. Celých 29 kW, které jsou k dispozici až při 11.000 otáčkách. Ale zhruba v šesti tisících už motor krásně lineárně táhne, a v deseti tisících má ten nejsilnější nástup, je tu i největší točivý moment 27N.m. Pod šest tisíc je motor takový udušený, utlumený. Ale nemá problém hned po otočení plynem poslat otáčky vzhůru, a když ho budete držet v rozmezí 6 -10 je o zábavu postaráno. Osmiventilová technika u tohoto paralelního twinu dává spolu s dvojitými klapkami sání hladký a lineární nárůst výkonu, který je krásně předvídatelný a čitelný. A pokud potřebujete rasantně a přesto komfortně zpomalovat obsahuje, Z300 i anihop spojku, která zásadním způsobem ulehčuje ovládání v hraničních situacích, kdy při prudkém brždění které by měl pobrat i motor dojde k odtlačení spojkového koše a zadní kolo nemá šanci se zablokovat. Tím se výrazně zvyšuje stabilita a bezpečný pocit pro řidiče z jízdy. Vyzkoušeno a mohu potvrdit, že to opravdu funguje.

Lehce tužší tlumení přední vidle vyvede z klidu až posunutí váhy řidiče vzad, nebo naložení spolujezdce. Což samozřejmě u této „lehkonohé“ kategorie (168Kg) je celkem jasná věc. Díky širším rovným řídítkům, lze Z300 vodit v pomalých rychlostech v podstatě intuitivně a lehounce. Už jen posunutí ramen nebo přenesení váhy na jakoukoli stranu pozadí je bráno strojem jako pokyn ke změně směru a je radost cítit, že na řízení má řidič úplně jednoznačný vliv. Nikdy se vám tady nestane, že se nakloníte nebo lehce otočíte řídítka a v podstatě čekáte co stroj udělá. Z300 zatáčí a reaguje okamžitě. Ale už je jedno, jestli po přenesení váhy vykloníte ještě koleno nebo ho necháte u stroje. Tady už to takový vliv nemá. Kdo chce v oblouku vypadat husto-kruto-přísně, může se o to snažit. Jednoduchost ovládání potvrdila i moje žena, které se líbila hlavně barva a proto chtěla otestovat, jak se na jedovce jezdí. Neřekla ani slovo proti.

Zadní centrální tlumič s fakt extra názvem: Bottom-Link Uni-Track zas tak moc příčné nerovnosti netlumí a odvděčí se lehkým drcnutím do pozadí. Pokud je nerovnost jen vlna, poslušně se zhoupne a odfiltruje to. Ale příčné nerovnosti obzvláště kostky a víka kanálů mu dělají vrásky. V zatáčkách vše funguje jak má a ani jednoduchá zadní kyvka z lisovaných profilů se nechová nijak záludně. Kdyby bylo sedlo o něco více polstrované, mám pocit, že by se zamezilo i těmto nectnostem, ale řidiči by zmizel asi ten správný syrový pocit z toho, jakou mu stroj dává odezvu. Známky nějakého neklidu nebo kroucení rámu jsou tady asi mizivé, nebo je nedokážu zaznamenat.

Přední brzda je ve své první polovině až třičtvrtině dávkovatelnosti páčky příjemná s dobrým nástupem. S větším či razantnějším namáčknutím nebo při panickém brždění tuhne a stává se až tvrdou, s necitlivou odezvou do prstů kdy není cítit, co už kolo zastaví a co je ještě těsně před bloknutím s maximálním gripem na asfalt. Pro standardní použití je to dobře zvolený kompromis.

Možná ale to okolo brzd nebude s výměnou pneumatik až tak pravda, protože ty pryže mi přišly přehnaně tvrdé a třeba při 10°C mi trvalo asi 15 km, než se prohřály a začaly podávat alespoň standardní výkon, který bych od nich čekal po běžných cca 2-3km. Ne že by klouzaly na každém rohu, ale opravdu až po pár kilometrech je pak cítit jistota o dost vyšší a lepší odezva při kroužení oblouků. Nemám s nimi zkušenost na mokru, kde by se ukázalo, jak se chovají i za takových teplot a podmínek.

Celkové Z300 chování mohu s klidem označit za standardní a očekávané i z toho pohledu, že jsem již před tím jezdil na Ninja 300, kde byla lepší ochrana před větrem s možností se poskládat za kapoty. Na Z300 malý plast nad budíkem odvádí proud vzduchu až do rychlosti kolem stovky, do sto dvaceti to ještě lze akceptovat, ale cokoli nad tuto hranici je lepší absolvovat jen chvilku. Protože zákony aerodynamiky jsou prostě dané a očekávatelné. Na budíku se objevilo při maximálce číslo 162.

Když budu hodnotit celek, jde o velmi pěkný stroj, který je ušitý pro dnešní dobu. Mladší řidiči na tom budou vypadat dobře a my starší se na tom rádi povozíme také. Za bratru přívětivých 129 tis to lze bez problémů akceptovat. A kdo by rád verzi ABS je samozřejmě také k mání. A se 17 litry v nádrži se budeme vozit fakt dlouho. Na 150 km jsem natankoval 7,1 litru. Při stálém vytáčení a zkoušení v testu se s přehledem dotaneme pod 5 na 100km.

Technické údaje a aktuální cenu tohoto modelu najdete pod tímto odkazem.

 reklama

Videa

Instagram

 reklama

Motodenik.cz

© 2010-2017 motodenik.cz, Pointera Solutions s.r.o.