BMW S1000 RR - brněnské svezení

Když před pár lety představilo BMW superbike, reakce byly trochu skeptické. Už po prvních testovacích jízdách ale bylo jasné, že tohle byla trefa do černého, navázaly závodní i prodejní úspěcho a "Erero" se usadilo v modelové řadě BMW. Nyní přichází jeho druhá generace. Bude stačit konkurenci?

Nové BMW si po designové stránce zachovalo stejný výraz, jako předchozí generace. Má asymetrické přední světlomety, které jen drobně změnily tvar. Pár změn se dočkala i kapotáž, ale pořád na první pohled poznáte, o jakou motorku se jedná. Změnil se také design výfukové koncovky, který chytil elegantnější tvar.

Zpracování všech detailů je tak nějak samozřejmě perfektní. Vše drží, kde má, nic nemá vůle a ergonomicky jsou perfektní i ovladače. Při pohledu na řídítka mě ovšem na první pohled zaujal detail v podobě tlačítka pro zapnutí vyhřívaných rukojetí. To bych u superbiku fakt nečekal. Na druhou stranu ranní cesta na okruh může být chladná, takže proč ne.

Přehledná je i palubní deska, i když na ovládání jednotlivých funkcí motorky si budete muset chvíli zvykat. Jakmile je ale dostanete do ruky, jste schopni nastavit jízdní režimy velmi rychle. A to je sakra důležité, protože elektronika je alfou a omegou téhle motorky.

BMW totiž sáhlo do loňského modelu HP4 a vzalo z něj řadu funkcí pro základní model. Můžete si tak užívat semiaktivní podvozek, nebo závodní jízdní režim slick. Systém aktivních tlumičů Dynamic Damper Control (DDC) mění automaticky charakteristiku tlumičů podle aktuální situace. Každých 10 milisekund systém DDC zpracovává obrovské množství údajů, jako je například úroveň přilnavosti, náklon a zpětná vazba. Zásadní novinkou je také inovované rychlořazení. To měl sice už předchozí model, ale nyní můžete bez spojky i podřazovat, což je při brzdění do zatáčky super.

Mám 186cm a vejít se na některé superbiky mi dělá trochu problém. Na BMW sice vypadám dost prapodivně, ale jezdecká pozice je velmi příjemná a hlavně přirozená. Trojúhelník sedla, stupaček a řídítek je perfektní a hned od prvních metrů na okruhu se na RR cítím velmi dobře, což je první krok k dobrému svezení.

Ještě než jsem vyjel na okruh, varoval mě Lukáš Pešek před sériovými pneumatikami Metzeler. První kola jsem je proto důkladně prohřál, ale i potom jsem z nich neměl ten pravý pocit jistoty. I když možná šlo trochu i o obavy vyvolané varováním, přeci jen jsem v zatáčkách necítil od pneumatik stoprocentní přilnavost. Na druhou stranu se ale mohla projevit elektronika, která pomáhala častěji, než jsem si myslel.

Začnu ale popořadě. První sekci jízd jsem jel na druhý nejsilnější režim, který mi připadal na seznámení s motorkou jako ideální. I když je průběh výkonu uhlazenější, než na Slick, má motorka pocitově neuvěřitelnou sílu, kterou dokážete bez problémů přenést na asfalt. Pokud se vám někoho nedaří předjet v zatáčkách, stačí dojet do stoupání k cíli, otočit plynem a BMW vystřelí kupředu. Ale rozhodně ne nějak zběsile, je to čistá síla, která vás táhne kupředu a vy vlastně ani nijak významně nevnímáte, že tak zrychlujete.

Těžko se to popisuje, chce to spíš zažít, ale každopádně pocit z motoru mám vynikající. Dobrý motor by byl ale k ničemu bez podvozku, který jeho sílu přenese na okruh. A ten má BMW vyladěný perfektně. Díky elektronice se nemusíte starat o nastavení, jen nasednete a jedete. Motorka si pak poradí za vás a musím říct, že to funguje naprosto precizně. Největší rozdíl oproti loňskému podvozku pocítíte na brzdách, kde se předek téměř nepotápí a brzdění je tak mnohem efektivnější a hlavně pod kontrolou. Pokud to na brzdách přeženete, zasáhne ABS, ale tak, že o něm prakticky nevíte, nějaké zběsilé klapání do páčky rozhodně nečekejte.

Na BMW sice nemáte pocit divokých výjezdů ze zatáček a krocení motorky na brzdách, chybí také taková ta nutnost zasloužit si každé projetí zatáčkou, ale budete ve výsledku rychlejší, než jste si mysleli. Motorka dokáže přirozeně projíždět oblouky, dovolí vám díky podvozku pozdě brzdit a pružný motor se sílou od středního pásma odpustí i nějaké to prořazení, nebo chybičku.

Pravou bestii z motorky udělá až přepnutí na režim slick, který vypustí 200 koní v jejich nejsurovější podobě a z motorky udělá čistokrevný závoďák. To co pak v sedle zažijete se těžko popisuje a jen málokdy jsem zažil větší efekt přenastavení elektroniky, než tady. Upřímně řečeno jsem si ale jízdu líp užil na klasický sportovní režim, kde za mě dokázalo BMW napravit nějakou tu chybičku a já jsem si naplno mohl vychutnat zatáčky brněnského okruhu.

V laminátech

Díky mému kamarádovi jsem si mohl vyzkoušet sice loňský model, ale zato oblečený do laminátů, doplněný výfukem Akrapovič, lepšími brdovými destičkami a hlavně slicky Pirelli. To je samozřejmě úplně jiné kafe. O motorku se nemusíte tolik bát, gumy máte ohřáté už z depa a prožitek je tak přeci jen trochu silnější.

I tak ale byl znát obrovský pokrok, který BMW udělalo. A to hlavně na podvozku. Ten rozhodně není špatný, ale se semiaktivním elektronickým podvozkem ho lze jen těžko srovnávat. Motorka nebyla zdaleka tak stabilní na výjezdech a nejmarkantnější rozdíl byl vidět na brzdách, kde se předek hodně potápěl a motorka tak byla nervózní. Naopak skvělý pocit jsem měl z brzd, které byly v podstatě sériové, jen s jinou směsí brzdových destiček. I to ale udělalo opravdu hodně.

No a na závěr jsou tu samozřejmě pneumatiky. Pokud jste se někdy na hladkých závodních gumách svezli, budete vědět, o čem je řeč, pokud ne, rozhodně to můžu doporučit (samozřejmě jen na okruhu!). Pneumatiky snesou podstatně hrubší zacházení a můžete si k nim dovolit v podstatě cokoliv, jen musí mít správnou teplotu, jakmile vychladnou, velmi rychle ztrácí své vlastnosti a odcházejí.

Video

Technické údaje

Fotogalerie

Další články z rubriky:

• 
  Cestovní endura pohledem generála Pavla