Aprilia RSV4 RR - Stvořena pro rychlost

Každý si jistě pamatuje sezonu, ve které Max Biaggi jen těžko hledal přemožitele a kombinace rychlého Římana a italské V4 byla nepřekonatelná. Aprilia od té doby získala další tituly a prošla dalším vývojem a pořád patří k tomu nejrychlejšímu, co může smrtelník osedlat.

Nahrbená, ostře řezaná, na první pohled agresivní s trojicí světlometů na přední masce. Až neskutečně krátká podsedlovka, obrovské přední kotouče a sexy poodhalený kousek vidlicového čtyřválce. Tak by šel shrnout design téhle Italky. Vídáme ho už nějaký ten pátek, ale pořád se ho nemůžeme nabažit, tak nadčasová RSV v době svého příchodu byla.

Krása vám ale na okruhu moc nepomůže, takže to vezmeme z druhé strany. Je tu pořád stejně dobrý motor o výkonu 201 koní, lehký hliníkový rám, nastavitelná geometrie podvozku za pomoci proměnného umístění zadní kyvky, no a v neposlední řadě špičková elektronika se zkratkou APRC, která dokáže nahnat cenné vteřiny a hlavně zachránit i v podstatě jisté pády.

Kromě kontroly trakce a ABS je tu i antiwheelie, protože jezdit po zadním je sice super, ale krade to drahocenný čas. A o ten tu jde především! Aprilia chce být rychlá a jde za tím všemi způsoby. No a nakonec je tu launch control, díky které můžete ze startovního roštu vyrazit s obrovskou razancí a mít přitom vše dokonale pod kontrolou. Jediné, co je tu klasické je podvozek, který si musíte odladit pěkně postaru s šroubováčkem, tabulkou a trpělivostí. Když se vám to ale povede, dokáže být Aprilia neskutečně dobré náčiní pro stahování vteřin.

Na silnici? Radši ne!

Na některých superbikách se dá po silnici tak nějak jezdit. Motorku si sice moc neužijete, ale dá se mluvit i o zábavě. U RSV to už dost zásadně nedoporučujeme. Když jedete zákonnou rychlostí, motorka moc nespolupracuje a po pár kilometrech budete mít předloktí jak Pepek Námořník. Nohy jsou zalomené, řídítka dole, sedlo vidíte sami. Jsou tu i stupačky pro spolujezdce a místo zadní krovky můžete umístit sedadýlko, ale tohle už není snad ani pro náruživé motorkářky.

Takže nakládáme na vlek a jedeme do Mostu, kontrola pneumatik, nastavit elektroniku a můžeme vyrazit. Musím říct, že prvních pár kol jsem byl z ergonomie Aprilie dost nešťastný. Motorka je hodně malá a krátká. Špatně se mi rovnalo do zatáček a moje noha 47 taky není pro tuhle krásku to pravé. Musel jsem při řazení pořád přemýšlet nad pohybem kotníku a to mě trochu rozptylovalo. Naštěstí je tu quickshifter, který v mnohém pomůže.

Během jízdy jsem si ale pomalu začal zvykat, přestal nad jízdou tolik přemýšlet a začal se dostavovat ten pocit, který zažijete jen s málokterou motorkou. Řev V4 vás doprovází na výjezdech a rovinkách, štěkání do výfuku zase na brzdách. Ty jsou mimochodem vynikající, za 25 minut na Mostě nezvadly a do kotoučů se dokážou zakousnout s až neuvěřitelnou razancí.

Asfalt v Mostě už rozhodně není co býval a kdo tu byl, ví, o čem mluvím. Rozbitý nájezd na cílovku a vlnka uprostřed rovinky, na které si klepnete přilbou o nádrž jsou už pověstné. RSV ale obojí ustála s neskutečnou jistotou. Podvozek ani podélné spáry v asfaltu nevyvedly z míry a Aprilia vykroužila oblouk přesně podle mého přání. Když pak měla tendence k rozkmitání řídítek, tlumič vše zachytil ještě v úplném zárodku.

Přívětivá elektronika

Když už jsem si myslel, že ta kontrola trakce vlastně není moc potřeba, začal jsem trochu periferně sledovat kontrolku na palubní desce, která na mě blikala skoro v každé utaženější zatáčce. Super je, že kontrolu trakce můžete velmi jemně regulovat přímo za jízdy prostřednictvím tlačítek na levém řídítku. To se hodí třeba při prvních kolech na studených pneumatikách. Postupně pak můžete elektronice trochu zatnout tipec a vyzkoušet, jaký jste skutečně pilot.

Ale ani když necháte všechny systémy, které vás mají udržet na dvou kolech běžet naplno, nebere vám elektronika radost z jízdy, naopak, získáte nepopsatelný pocit rychlosti a můžete si užívat agresivních výjezdů ze zatáček a dobrzďování. Zkrátka máte jen pocit, že vám to fakt jde a o tom to je! Palubní desku si navíc můžete přepnout do okruhového režimu, který vám jako prioritu ukazuje čas na kolo, dále pak zařazenou rychlost, rychlost a nastavení elektroniky.

Při překlápění v retardéru, nebo pomalejších zatáčkách pak máte pocit, jak když jedete na šestce. Aprilka se lačně vrhá do náklonů a vám přijde, že snad nemá limit. Díky výbornému podvozku od Sachse se chová v oblouku naprosto přesně a musí se vám povést něco opravdu zlého, abyste RSV dokázali vyvést z míry.

Opravdový superbike

Aprilia RSV 1000 RR má vše, co má současný superbike mít. Výkonný motor, nízkou hmotnost, vynikající elektroniku, vše zabalené do dokonale ovladatelného a jezdecky příjemného celku. Pokud máte víc jak 175cm, budete zpočátku trochu bojovat s ergonomií, ale zvyknete si a pak už si jen budete užívat, co tahle Italka dokáže. Jo jen předtím musíte složit na stůl 449 990,- korun. Neumím si ale představit moc věcí, které byste na motorce ještě mohli vylepšit, než se postavíte na start závodu!

Fotogalerie

Další články z rubriky: