Autoškola od listopadu podle nových pravidel

Matěj Oliva 5.11.2015 zdroj: Centrum Dopravního Výzkumu

fotka

Pokud plánujete pořízení řidičského oprávnění na motorku, tedy kategorii AM, A1 A a A neomezené, čekají vás podstatně náročnější praktické zkoušky, než nyní.

Prvního listopadu 2015 vešla v platnost novela zákona, která upravuje praktické zkoušeky v autoškolách. Bohužel ale stále po absolvování třinácti výcvikových (45 minut) hodin s instruktorem. Zatímco dosud se jízda odehrávala vždy s instruktorem za zády a šlo především o dodržování dopravních předpisů a ovládání motorky bylo na druhé koleji, nyní čeká uchazeče o řidičské oprávnění podstatně náročnější test.

Při zkoušce bude nutné absolvovat 9! stanovišť, na kterých budete muset prokázat, jak zvládáte například slalom v nízké rychlosti, vyhnutí překážce, opsání osmičky, nebo zacouvání na parkovací místo a rozjetí. To jsou samozřejmě velmi důležité činnosti, ale otázkou je, zda dokáže 13 lekcí v autoškoly jezdce připravit na takovou zkoušku.

Jak jsme si sami vyzkoušeli v motoškole BNM, jsou to manévry, se kterými mají mnohdy problém i zkušení jezdci. Například slalom v rychlosti chůze se vzdáleností mezi kužely 3,5 metru je velmi náročný prvek i pro pokročilé jezdce v motoškolách.

My samozřejmě vítáme změnu v systému autoškol, protože současný systém s dvojicí řídítek na jedné motorce už je opravdu přežitý a ČR je v Evropě opravdu unikátní. O tom, jak moc je pro budoucí motorkáře efektivní samozřejmě vůbec psát nemusíme.

A co na novelu říká instruktor školy Bezpečně na motorce Roman Jakovec?

Podstata tématu - zpřísnění výstupních zkoušek z autoškoly a zkvalitnění výuky motorkářů je obecně správná. Podle našich zkušeností se 4.000 motorkáři, kteří prošli kurzy v Motoškole BNM, si motorkáři v současném systému vlastně chodí do autoškoly řidičské oprávnění "koupit" a nikoli "zasloužit". Úplný začátečník se za 13 hodin praxe (navíc rovnou v provozu), nemá šanci naučit ovládat motorku ani správně základně, natož pokročile (např. pokročilé brzdění, krizové vyhýbací manévry, limitní náklony). A systém "rovnou do provozu" tento problém ještě prohlubuje. Protože žák absolutně neví, jestli se má soustředit na to, aby zvládl motorku nebo aby neupadl s učitelem za sebou, aby koukal po dopravních značkách, aby nepřejel chodce. Tento model je zcela chybný a mimo potřeby dnešní doby.

Náš názor a zkušenosti jsou, že by se měl budoucí motorkář nejdříve naučit bezpečně a jistě ovládat motorku na cvičné ploše (minimálně 30 hodin výuky) a teprve poté by měl jít na jízdy do provozu. Tento názor se shoduje i s názorem celoevropským. A takto my v BNM realizujeme vlastní unikátní a zatím jedinou autoškolu pro motorkáře v ČR, ve které však zájemce logicky nemůže počítat s cenou služeb 5 tis. Kč...

A k vlastní novele zákona o autoškolách, platné od 1. 11. 2015 - ta byla zjevně ušita hodně horkou jehlou. Protože z komplexního výukového modulu se vytrhla pouze jedna část - že budou žáci u závěrečných zkoušek muset předvést bezchybně 10-12 cviků mezi kužely. Ale navrhovatele a schvalovatele zákona už nenapadlo se zajímat o to, jak, kde a kdy se ti žáci ty cviky mají naučit a kdo je to naučí, když mnoho z učitelů autoškoly ty cviky samo nezvládne (zkušenost z našeho projektu "Výuky učitelů autoškol inovativní metodikou pro sk. A"). A v neposlední řadě, kdo a jak ty žáky u zkoušek zkontroluje, když zkušební komisaři nejsou proškoleni ani metodikou výuky, ani metodikou "co je správně a co je špatně". Takže lze předpokládat, že současná praxe, který ze žáků zkouškami projde a kdo ne, bude obdobná, jako tomu bylo doposud - jak se komisař vyspí, jak je učitel autoškoly zadobře s kterým komisařem a podle sympatií žáka.

K cvikům samotným výhrady nemáme, ty jsou koncepčně zvoleny poměrně správně. Horší je to ale s nastavenými parametry těch cviků. Protože slalom v kuželech s roztečí 3,5 m je docela oříškem i pro zkušeného jezdce, k vyhýbacímu manévru stanovit, že se realizuje při minimální rychlosti 50 km/h, když je obecně dané, že vlastní vyhýbací manévr je zvládnutelný bezpečně maximální rychlostí do 50 km/h a když jede jezdec rychleji, musí na tuto rychlost nejdřív dobrzdit. Dále pak není např. dořešeno, jak bude komisařem posuzováno dodržení předepsané rychlosti žákem u jednotlivých cviků, Odhadem komisaře?

Podle našeho názoru se mělo Ministerstvo dopravy rozhodnout pro jeden ze 2 známých modelů autoškoly realizovaných v Evropě - buď ponechat autoškolu jako instituci, ve které žák projde základním výcvikem, dostane řidičák na zkoušku a má za povinnost absolvovat pokročilé kurzy ve specializované motoškole nebo zcela změnit systém autoškoly na plnohodnotnou výuku o objemu minimálně 30 - 40 hodin výuky na cvičišti, poté do provozu a s tvrdými zkouškami na závěr.

Tato novela zákona je bohužel "ani ryba, ani rak".

S novelou ale kromě samotného školení jezdce přichází další problémy. V České Republice totiž zdaleka není dostatek cvičišť, na kterých je možné testy složit. Dalším problémem je pojištění motocyklu a jezdce, protože pojišťovny se k pojištění činnosti na uzavřené ploše mimo veřejné komunikace rozhodně nestaví příliš kladně. Můžeme tedy jen doufat, že do začátku sezony se na příslušných místech někdo zamyslí a přijdou včas úpravy pro bezproblémové fungování testů a přípravu jezdců na ně.

Skladba z první části zkoušky pro žadatele o řidičské oprávnění pro skupinu A a její podskupiny

Předpokladem úspěšného složení zkoušky je schopnost uchazeče samostatně ovládat motocykl: 

  • postavení motocyklu a jeho sejmutí ze stojanu – prostředního a bočního stojanu,
  • vedení motocyklu bez zapnutí motoru, 
  • nastartování motocyklu (s elektrickým i ručním startérem).

Úkon č. 1: Vedení motocyklu bez spuštěného motoru

Vedení motocyklu bez spuštěného motoru

V této úloze žadatel prokazuje, zda vůbec dokáže manipulovat s motocyklem – zda není pro něj příliš těžký.

Uchazeč sejme motocykl ze stojanu, vede jej po přímé linii po dráze délky 10 m, poté provede dostatečné „nadjetí“ a couváním umístí sebe i motocykl do obrysu vymezeného kužely (3 x 2 m). Poté uchazeč vyvede motocykl opět do původního směru a pokračuje po přímce dalších 10 m k hraničnímu kuželu. Zde postaví motocykl na hlavní (parkovací) stojan. 

CHYBY: Schopnost k samostatnému ovládání není dána, pokud uchazeč nepostaví motocykl na stojan nebo neumí motocykl sejmout ze stojanu, nebo v případě pokud mu motocykl spadne.

Úkon č. 2: Projetí zatáčky ve tvaru U

Projetí zatáčky ve tvaru U

Další úkon spočívá v provedení obrátky o 180º vhodnou rychlostí (rychleji než krokem – zkušební komisař sleduje úkon) ve vymezeném prostoru. 

Maximální poloměr otáčky jsou 4 m. 

Žadatel musí při průjezdu zatáčkou provést potřebné naklonění do středu otáčení. 

CHYBY: Nízká rychlost při průjezdu zatáčkou – žadatel neprovede naklonění, vyjetí z prostoru vymezeného kužely, převrhnutí některého kužele, sejmutí chodidel z opěrek.

Úkon č. 3: Slalom při nízké rychlosti

Slalom při nízké rychlosti

Uchazeč projede slalomem rychlostí chůze (cca 4 km.h-1) při udržení rovnováhy. Rychlost udržuje vhodným ovládáním spojky, plynu a brzd.

CHYBY: Překročení rychlosti chůze, vynechání kužele, převrhnutí některého kužele, sejmutí chodidel z opěrek.

Úkon č. 4: Slalom při rychlosti 50 km.h-1

Slalom při rychlosti 50 km/h

Uchazeč se rozjede (v přímém směru, na ose kuželů) na rychlost 50 km.h-1 a poté nezměněnou rychlostí projede slalom.

CHYBY: Nízká rychlost při průjezdu slalomem, vynechání kužele, převrhnutí některého kužele, sejmutí chodidel z opěrek. 

Úkon č. 5: Vyhnutí se překážce při rychlosti 50 km.h-1

Vyhnutí se překážce při rychlosti 50 km/h

V rychlosti 50 km.h-1 (u skupiny AM 45 km.h-1) musí uchazeč provést vyhnutí z přímého směru vlevo o cca 0,9 m od podélné osy dráhy. V průběhu vyhýbacího manévru nesmí uchazeč brzdit.

CHYBY: Nedosažení předepsané rychlosti před zahájením vyhýbání, dřívější nebo nedostatečné vyhnutí se, brzdění při vyhýbacím manévru, není přibližně dosaženo původní jízdní osy, sejmutí chodidel z opěrek, převrhnutí některého kužele. 

Úkon č. 6: Brzdění s nejvýše možným zpomalením

Brzdění s nejvýše možným zpomalením

Uchazeč se na dostatečně dlouhém úseku rozjede na rychlost 50 km.h-1 (u skupiny AM na 45 km.h-1). Po průjezdu mezi dvojicí řídících kuželů (předním kolem) začne uchazeč brzdit s největším možným zpomalením.

CHYBY: Nedosažení předepsané rychlosti před zahájením brzdění, nedosažení potřebného zpomalení, nezastavení před příčnou souvislou čárou, použití jen jedné brzdové páky, podstatné odchýlení od jízdní osy, zhasnutí motoru

Úkon č. 7: Stop and go

Stop and go

Žadatel provede z pomalé jízdy několikanásobné zastavení a rozjetí se. Zastavení provede celkem 4x. Při prvních dvou zastaveních se opře o zem pravou nohou, poté dvakrát levou nohou, druhá noha zůstává na opěrce. 

Při tomto úkonu by měl uchazeč dokázat, že náklon motocyklu na jednu nebo druhou stranu je vědomý a že má motocykl plně pod kontrolou.

CHYBY: Rozjezd na špatný rychlostní stupeň, zhasnutí motoru, nohy nejsou při jízdě na stupačkách. Nesprávné pořadí kladení nohou na zem.

Úkon č. 8: Sestava manévrů prováděných při jízdě krokem

Sestava manévrů prováděných při jízdě krokem

CHYBY: Rozjezd na špatný rychlostní stupeň, zhasnutí motoru, nohy nejsou při jízdě na stupačkách, nesprávné pořadí kladení nohou na zem.

Úkon č. 9: Sestava manévrů prováděných při rychlosti 50 km.hod-1

Sestava manévrů prováděných při rychlosti 50 km/h

Hodnocení první části zkoušky z praktických dovedností – základní úkony

Nejvýše tři jízdní úkony mohou být jednou opakovány:

  • vedení motocyklu bez spuštěného motoru
  • jízdní úkony při jízdě krokem
  • jízdní úkony při běžné rychlosti
  • manévr nouzového brzdění.

Praktická zkouška není splněna, pokud uchazeč:

neprovede opakování základní úlohy jízdy bezchybně, najede na osobu, vozidlo nebo na jiný objekt (kromě řídícího kuželu) nebo spadne.

Hodnocení základních úloh jízdy

Pokud uchazeč vykoná všechny předepsané jízdní úkony, je zkouška považována za úspěšně ukončenou a uchazeč je připuštěn k dalšímu ověřování odborné způsobilosti – jízda v provozu.

reklama

Videa

Instagram

Motodenik.cz

© 2010-2017 motodenik.cz, Pointera Solutions s.r.o.