Suzuki VanVan a Pět dnů na balónech

Když strávíte pár dnů na na VanVanu, budete si připadat jako v románu Pět neděl v balónu spisovatele Julese Vernea. Ostatní motorky vám budou připadat konvenční a nudné, protože VanVan má pořádnou porci charakteru a umí nabídnou hodně speciální svezení.

Základní myšlenku VanVanu se japonským konstruktérům Suzuki podařilo vystihnout už v roce 1973, když poprvé uvedli na trh řadu maloobjemových modelů RV s velkými tlustými koly. Nazvali jej chytlavým jménem VanVan a letos přišli s novým modelem posíleným moderní jednoválcovou dvoustovkou plnící normu Euro3. V dnešní době už klesá zájem o supersportovní motorky, naopak roste poptávka po strojích, které se něčím odlišují. VanVan má docela zábavné řízení a při skotačení v rozbitých pražských ulicích měla jízda na vzduchových polštářích svůj půvab a užijete si zábavné svezení i v legálních rychlostech.

Přesně taková je tahle letošní novinka, Suzuki VanVan 200. Poměrně malý stroj s mohutným sedlem na balonových pneumatikách vypadá originálně a v provozu jsme s ním budili hodně pozornosti. Pohled na přístrojovku vás přenese o třicet let zpátky, nikde žádný displej, na všechno stačí jednoduchý budík tachometru lišácky posazený nalevo na stranu. Dvě mechanická počítadla kilometrů doplňují tři kontrolky po vzoru staré školy, dnešní moderní elektronika si v případě tohoto stroje vzala dovolenou.

To samé platí pro mohutné sedlo, které začíná hned za závěrem nádrže a na které by se pohodlně vešli tři jezdci. Takovéhle fotely se vyráběly v sedmdesátých letech a vaše slečna na místě spolujezdce bude ze sedla nadšená. Téměř stejný model VanVan 125 už byl pár let na trhu, pro letošek Suzuki připravila modernizovanou dvoustovku plnící Euro3. Před něj namontovala externí olejový chladič chráněný síťkou a naopak v převodovce mohla díky vyššímu krouťáku ubrat jeden převodový stupeň, takže dnešní novinka je pouze pětikvalt, na rozdíl od šestikvaltové stopětadvácy.

Inovace se povedla, dvoustovka nemá problém držet krok s dnešním zrychleným provozem a vyhnat ručičku tachometru až ke stodvacítce. Přitom si motocykl z 6,5litrové nádrže vytáhne zhruba dva a půl litru benzínu na sto kilometrů. S větším motorem se ovšem trochu zvýšily i vibrace ve středním pásmu otáček, ucítíte je hlavně ve stupačkách a řídítkách, přestože se je výrobce snažil zachránit pomocí větších závažíček v koncích řídítek. Z bachratého výfuku se line jen hodně utlumený tlukot jednoválcového srdce.

Rozjezd na VanVanu je hodně zvláštní, jednička je totiž krátká a v podstatě vás jen trochu postrčí vpřed, abyste okamžitě řadili dvojku. Když se potom stroj rozvášní až na povolenou devadesátku, už začíná na silnici na tlustých kolech 18" vepředu a 14" vzadu trochu plavat a na dálnici mírně cestuje ze strany na stranu. Na dálnici ale zapomeňte, nejvíc zábavy s Vanvanem užijete ve městě, kde se k poměrně slušnému odpružení navíc přidá tlumicí účinek balonových pneumatik a jízda je jak na vzduchovém polštáři. A ještě lepší zážitky čekají na polních cestách, tady si to VanVan valí jako tank a nějaké výmoly nebo kamení ho nemohou rozhodit. Vždyť taky váží pouhých 128 kg provozní hmotnosti.

Obuté pneumatiky Dunlop K180 mají slušný grip i na hlíně, takže nakonec je třeba v terénu zpomalit jen kvůli odpružení, které hodně brzy přestane stíhat a začne jít na dorazy. Případné krizové situace s přehledem řeší dvoupístkový brzdič Tokico na jednom kotouči vepředu, zadní kolo s klasickou bubnovou brzdou s k brzdění připojuje jen neochotně. Systém ABS není v nabídce a Suzuki bude už za pár let řešit problém se směrnicemi EU, které přikazují ABS u všech strojů nad 125 ccm.

Zavazadlový prostor pod sedlem byste hledali marně, povinnou lékárničku a nářadí si můžete uložit do malé látkové brašničky na zadním blatníku. Místo ní by sem ale určitě šlo přichytit něco stylovějšího, třeba kožená rolka, pak už VanVan nebude mít chybu a může se stát módním doplňkem leckterého meterosexuála. Suzuki VanVan 200 si za svůj styl nechává zaplatit a s cenou 120 tisíc už se blíží ceně nejlevnějších japonských třístovek a pětistovek, na trhu pro ni ale nenajdete přímou konkurenci. Proč také zlevňovat, když i předchozí stopětadvacítková verze se slušně prodává za sto tisíc.

Pět koní navíc u silnější dvoustovky je v provozu hodně znát, zvlášť když budete chtít sedadlo spolujezdce ozdobit něčím roztomilým bloďatým. S tímhle VanVanem získáte stroj, který ze své lehce zastaralé konstrukce umí udělat přednost a výsadu! Je s ním zábava, všude je středem pozornosti, můžete se s ním vydat kamkoli a zvládne každou situaci.

Technické údaje a aktuální cenu najdete pod tímto odkazem.

Fotogalerie

Další články z rubriky:

• 
  Cestovní endura pohledem generála Pavla