Ducati Multistrada 1200 Enduro dává smysl?

Jan Altner, foto:autor 1.8.2016

fotka

Dát dvousetkilové mašině s výkonem stošedesát koní přímo do názvu slovo Enduro, to chce pořádnou dávku drzosti. A až po redakčním testu jsme museli s nadšením uznat, že to dává smysl a že se tahle italka díky elektronice neztratí ani v terénu, kde s přehledem obstojí ve srovnání s géesem. Ostatně hodně napoví i oficiální video na konci článku.

Toho kdo Multistradu zná, na první pohled upoutá objemnější širší nádrž s hliníkovými kryty na bocích, výše posazená řídítka, spodní velký plechový kryt motoru a drátěná kola. Jak design, tak zpracování jsou ukázkové, tak jak se na prémiovou značku sluší. Multistrada je na trhu už poměrně dlouhou a i přesto, že je zaškatulkovaná v segmentu cestovních endur – její síla je především na silnici a v terénu se moc dobře necítí. Verze Enduro designově vychází z klasické Multistrady, takže základ tvoří trubkový rám, okolo motoru Testastretta, subtilní zadní kyvka, úzké nezaměnitelné světlomety doplněné šesticí silných led světel, které vám v náklonu přisvěcují zatáčku.

Proti multistradě je posaz hodně jiný. Na moji výšku sto sedmdesát pět cm mi sedla na jedničku, ale menší postavy budou mít s výškou stroje zřejmě problém. Sedlo není výškově stavitelné, takže je třeba myslet na to při koupi motorky a vybrat si jedno ze tří výškově odlišných sedel. Nezvykle vysoko jsou i řídítka, ale to dá logiku, když si stoupnete do stupaček. Pak se na motorce cítíte skvěle přirozeně a stroj vodíte nejen řídítky, ale i pevně sevřenými koleny s naprostou jistotou a bez nutnosti se hrbit. Za širokou nádrží a velkým plexi štítem se pohodlně schováte před větrem i vodou. Čelní štít je snadno nastavitelný jednou rukou a to i za jízdy, ale v určitých otáčkách a rychlostech drnčí a vibruje, což u stroje téhle třídy úplně v pořádku není. Naopak velké plus zaslouží sedlo, které ač užší než na běžné multistradě, tak je příjemné a pohodlné.

Motor je vyzkoušený a prověřený kapalinou chlazený dvouválec do L, 4 ventil Desmodromic, Testastretta DVT s variabilním časováním všech ventilů, dvě svíčky na válec. Disponuje maximálním výkonem 160 koní a krouťákem 136 Nm. Elektronika dává na výběr ze 4 jízdních režimů, potažmo palivových map Sport, Touring, Urban a Enduro. S jízdním režimem se změní právě nejen výkonové křivky motoru, ale i chování podvozku, nastavení ABS, kontroly trakce nebo anti wheelie systému. Tolik seznámení s technickými daty, ale to podstatné je, že motor pracuje fantasticky, má v sobě dostatek výkonu a nezapře své sportovní DNA a přitom je plynule využitelný v celém spektru otáček. Motor nejen skvěle akceleruje, ale zároveň vám pomůže i při brždění, kdy se o něj můžete spolehlivě opřít. V určitých otáčkách se sice objevují vibrace, ale nejsou na obtíž, naopak – spolu se zvukem výfuku dokreslují emoce a sportovní charakter tohoto stroje.

Ergonomie je celkově na jedničku a jak jsem měl možnost zkusit, tak porce pár set kilometrů je na multistradě nejen lehce stravitelná, ale je velkou zábavou. Barevný multifunkční displej je dobře čitelný i na ostrém slunci a všechny ovládací prvky jsou dostupné multifunkčními ovladači na řídítkách. V menu si můžete vybrat nejen jízdní režim, ale v několika stupních volit účinnost kontroly trakce nebo ABS, můžete regulovat zvedání předního kola při akceleraci – Wheelie control, případně nastavit tuhost podvozku. Tímto ale nekončí, protože přes bluetooth můžete motocykl spojit s telefonem nebo navigací a ovládat ji prostřednictvím ovladačů motorky, případně sledovat na displeji kdo vám volá. Zrcátka jsou dobře čitelná a samozřejmě doplněna zabudovanými LED směrovkami.

Šestistupňová převodovka je příjemně hrubá a spolehlivá. Pokud jste se někdy prali s rozjezdem naložené motorky do kopce, tak oceníte i rozjezdový asistent, který se nám z aut propracovává pomalu i do motorek. U Ducati funguje naprosto jednoduše – žádné složité mačkání tlačítek. Stačí tvrdě zamáčknout brzdu a na třicet vteřin se vám zablokují obě kola, která se plynule povolují při rozjezdu. Funguje to snadno a spolehlivě. Brzdy jsou nejen dostatečně účinné, ale i dobře dávkovatelné – k zastavení motorky vám spolehlivě stačí jeden prst. U Multistrady můžete účinnost ABS nastavit ve více stupních nebo třeba vypnout jen ABS zadního kola – což může být třeba v terénu celkem praktická věc. ABS udělalo v posledních letech obrovský pokrok, rozhodně není třeba bát se častého a nežádoucího zásahu do brzdného účinku.

Díky kolegům z Motohousu jsem měl možnost vyzkoušet jejich dlouhodobě testovanou Multistradu Enduro obutou na offroadovějších pneu Metzeler Karoo 3. Před nasednutím jsem z toho měl podobný dojem, jako když jdete testovat nějaké SUV, které se tváří jak kdyby chtělo zrovna vyrazit na Dakar, ale vy víte, že mimo silnici z něj bude uzlíček neštěstí. Ale nic naplat, jednou je to Enduro a na těch vypletených kolech ty offroad pneu vypadají dobře. Po pár kilometrech na silnici zjišťuji, že fungují dobře i na asfaltu a přepínám do režimu sport. A je to tady – žádné enduro, ale klasická Ducatka, prostě blázinec. Tvrdý podvozek, agresivní motor a nekompromisně sportovní svezení. Plyn reaguje na sebemenší pohyb tak agresivně, že s ním musíte zacházet hodně opatrně.

Multistrada sice něco váží, tedy konkrétně 225 kg váhy, ale po rozjetí je váha jakoby pryč a i přes obrovský respekt, který k ní musí člověk mít, se vodí s příjemnou lehkostí a jistotou. Je to jakýsi kříženec superbiku a motardu a když si najdete to své optimální nastavení kontroly trakce, dovolí vám opravdu hodně, a přesto stále hlídá vaše nástupy driftů. Ale přitom všem neztrácí emoce a spoustu zábavy. Krizové okamžiky hlídá tak citlivě, že cítíte jen hromadu zábavy a žádné necitlivé ubrání výkonu. Elektronický podvozek nejen že změní svou charakteristiku se změnou jízdního režimu, ale neustále sleduje vozovku a v milisekundových časech se neustále přizpůsobuje aktuálním podmínkám. Silnici jsem si skvěle užil a do terénu se mi na tomhle křižníku ani příliš nechtělo a to hned z několika důvodů – za prve to je poměrně drahá motorka, kterou bych nerad vyválel a za druhé, stroj který takhle skvěle funguje na silnici, se bude zákonitě v terénu trápit.

Co čert nechtěl, ocitl jsem se na Touratech eventu na Živohošti, kde mezi většinovými BMW a KTM budila Multistrada pozornost. Užil jsem si vyjížďky po okolí a málem se vydal zpátky, když mě začali instruktoři hecovat, ať s nimi vyjedu na offroad vyjížďku. Když jsme zatočili z okresky na lesní cestu, kde na mě číhala desetimetrová louže, začal jsem mít pěkně nahnáno a litoval jsem, že jsem se nechal ukecat. Okamžitě přepínám to režimu enduro a nestačím se divit. Podvozek nevídaně změknul a reakce na plyn se změnila k nepoznání. Při režimu sport musíte zacházet s plynem s hodinářskou přesností, ale v režimu enduro se nemusíte bát za něj pořádně zatáhnout. Pryč je agresivita a ucukanost a překvapuje mě, jak umí být Multistrada hodná!

Nebudu lhát, že v trialových pasážích jsem neměl nahnáno a netrápil se trochu, ale jen jak se mi podařilo nabrat trochu rychlosti, byl stroj hodný a pocitově zahodil váhu pryč. Po polích šotolinkách motorka poňoukala po driftování, elektronický podvozek žehlil cestu nevídaně a divil jsem se, jakou rychlostí mi motorka dovolí pohybovat se. Multistrada je sice velká motorka, ale je i neuvěřitelně univerzální. Sám bych tomu nevěřil, dokud jsem to neokusil. Je to Ducati – to se rovná sport a doma je hlavně na silnici, ale velmi dobře funguje i v terénu, na cestování je pohodlná a s kufry se na ní pohodlně sbalíte i na dlouhou cestu.

Příjemně mě překvapila i spotřeba paliva lehce přesahující šest litrů na sto kilometrů. S cenou 20.000 euro není Multistrada Enduro z nejlevnějších, a v dnešní době navíc funguje dobře mnoho nových strojů, ale ona funguje skvěle a k tomu všemu vám nabízí mraky emocí a zábavy.

Oficiální video

 reklama

Videa

Instagram




Motodenik.cz

© 2010-2018 motodenik.cz, Pointera Solutions s.r.o.