Suzuki SV650 s novou tváří

Marek Hrodek, foto: Jan Altner 10.10.2016

fotka

Lehká kočka, mrštná jak fretka, úzká užovka.. tak se o ní mluví. A vesměs tomu musím dát za pravdu. SVčko je opravdu lehké, jen 165kg suché váhy včetně ABS. Uzoučká stavba díky dvouválci a mrštnost ji rozhodně nechybí. Otáčení i na úzké okresce, nebo proplétání mezi auty je otázkou cviku a odvahy pilota, SVčko neprotestuje nikde.

Už v dobách vzniku (1999) první řady SV bylo vše centrováno kolem dvouválu V90° a snažilo se konkurovat Italským soupeřům, to se poměrně dařilo a to nejen díky vzhledu, ale právě díky povedenému motoru a jeho projevu. Dnešní verze (2016) je z mého pohledu asi jedním z nejlepších produktů ve své kategorii po stránce designu. (protože 696/7 se letos trochu vzdaluje od mé ideální představy dvouválcového naháče). Původní silné duralové trubky rámu se smrskly, zadní partie se staly subtilnějšími, stroj se stal kompaktnějším a podle mne mu vůbec nechybí ten správný sexy-look .

Ať se na stroj koukám z levého nebo pravého boku líbí se mi. Jen v bílé kombinaci dostal stroj do vínku fialová kola a to mi kazí moje představy. Ovšem pár kolegyň tvrdí, že ty kola v barvě lila jsou bezva a sněhová bílá je žůžo.. co na to říct.  Je vidět, že marketing a PR někam přeci jen cílí..

Z profilu z boku mi opravdu lahodí oku, za řídítky mě ovšem trochu „prudí“ monochromatický LCD display a ani tvar zrcátek mi moc nejde pod vousy, ale vidět z nich něco je.. Na malém LCD je nahuštěno vše, co elektronika zobrazit dovolí a najít stav nádrže v úplně dolní lince za jízdy je někdy problém. Navíc za slunce je dost nevýrazný a nízko, také musím dost přeostřovat od silnice, abych zjistil, co vlastně chci vidět. K tomu všemu se dá ovládat jen dvěma tlačítky, co jsou umístěny po jeho bocích, a tak za jízdy to není to, co bych rád. Tedy překlikávat přepínačem na levé straně ovladačů nějakým tlačítkem. Tady bohužel asi došlo ke snižování nákladů a proto tento ne zrovna šikovný způsob. Navíc jsem postrádal výraznou kontrolku rezervy. Titěrný blikající dílek mi v dešti trochu zavařil, protože prostě není vidět a posledních 26 km k pumpě bylo trochu o nervy.

Celá zadní partie, řekněme od nádrže dozadu je pěkná, hlavně světla zadní lampy jsou podle mne bezva. Opravdu subtilní podsedlovka s dotaženými detaily a asi skvělou aerodynamikou. Bohužel na jeden celkem podstatný „detail“ konstruktéři pozapomněli, nebo ho schválně kvůli šetření vynechali? Madla nebo nějaké úchyty pro spolujezdce, případně aspoň nějaké úchyty / háčky pro bagáž. To zde nenajdete a tak za to jdou nějaké pomyslné body u mě dolů, protože na to pomůže jedině gumicuk kolem celé kapoty a ten ji bude odírat za jízdy.

Jízdní dojmy

Po usednutí do sedla mi přijde, že jsem měl o velikosti stroje zkreslené představy, které se mě drží od modelu z roku 200 -2005/6. Nějak se nemůžu vtěsnat se svou 185cm postavou do správné pozice za řídítky a hrany sedla se mi po chvíli zarývají zadních partií… Nohy mám dost pokrčené, a pokud dám svou nohu s botou o velikosti 45 na špičku stupačky, patu mám cca 15 cm od stehna. Veškerá váha spočívá na pozadí a na rukou jezdec nevzpírá nic. Po 50 km v kuse jsem si našel posaz, který mohu aspoň trochu snést, ale po skloněném sedle kloužu vpřed a stále narážím na problém hran sedla a mých sedacích partii.

Co mi dělá radost je motor. Na místě má po startu hezký zvuk, a i když je trochu utlumený nemám proti němu námitek. Od zhruba dvou tisíc se krásně sbírá a lineárně táhne až do pěti tisíc, kde je cítit trochu prodleva, aby mezi šesti a osmi a půl tisíci ze sebe vymáčkl to nejlepší, kdy následně dochází k „dvouválcové smrti“ a nemá v podstatě cenu ho v těchto oblastech trápit. Bohužel po rozjezdu již ten hutnější zvuk z místa zmizí a je slyšet jen cvakavé trrrrrrrrrrrr, které se ani s vyššími otáčkami moc nemění. Což je podle mne škoda, ale předpisy jsou holt tvrdé a emise ještě víc, takže jen bůh a inženýři ví, proč to tak zvláštně vrčí.

Podvozek je lehce houbovitý, hlavně přední vidle, ale zjistíte to, až když začnete opravdu „tlačit na pilu“, když po tvrdém brždění chcete položit stroj do utažené vlásenky a vidle se pohupují tak nějak gumovitě a odezva od kola přestává být komunikativní. Ovšem musím vyzdvihnout, že v 90% to ani nezaregistrujete a budete přední tlumení chválit. Když se podívám, kam cenově stroj spadá, nebudu mít snad ani problém to přijmout. Zadní tlumič je naprosto adekvátní svou funkčností a neměl jsem s ním problém i užší zadní guma s ním dobře spolupracuje a dává přes tence polstrované sedlo vědět co se na silnici zrovna děje. Jinak se SVčko krásně vodí z jedné strany na druhou, vlásenky jsou hračka a neklade v podstatě žádný výrazný odpor, jen je potřeba mít na paměti, že „dvouvál“ tolik neodpustí jako čtyřválec. Mě osobně tenhle projev baví.

Malinké kymácení zaregistrujete v hodně dlouhých obloucích, pokud stále „netopíte“ plynem na full gas. Při lehčím ubrání nebo pokusu držet konstantní náklon bez přidávání má stroj tendenci lehce vrtošivě kymácet předkem, ale nic co by zásadně oblouk a jeho vykroužení ovlivnilo. Nejlépe se stroj se svými výkony cítí v rozmezí od 50 do 120km/h a tady ho hodně lidí ocení. Pokud toužíte po vyšší rychlosti, bude na Vás zbytečně foukat (absence štítku) a výkonu není nazbyt, tak je zbytečné se pouštěj do „přetlačované“ nad stošedesát. I když tachometr zobrazuje i vyšší čísla už cítíte, že to není to, co by se líbilo jezdci i stroji.

Přední brzdy ač vypadají bohatě dimenzované, mají dle mne drobnou slabinu malé necitlivosti u prvotního namáčknutí páčky, kdy řidič, chce vědět jak je na tom adheze předku a musí zmačknout víc než by chtěl a už brzdí moc. Pokud potřebujete jen zastavit, není s brzdami a to ani zadní problém. Integrované ABS plní svou funkci a neotravuje moc brzo a hlásí se o slovo až při opravdu krizovém brždění, což je dobře. Celkově na danou kategorii, lepší průměr, tady je totiž potřeba srovnávat a vědět, že konkurence nespí.

Celkový dojem

Malé výtky k designu a barevné kombinaci nechť si každý v hlavě probere sám, podvozkově adekvátní se skvělým motorem, ale ergonomicky mířící na jinou výškovou a váhovou klientelu. SV 650 umí tak nějak vše a snaží se být dobrým univerzálním strojem. Ať už na dojíždění do práce nebo na občasné výlety a pro menší postavy i na nějaké to cestování. Jenže ta univerzálnost mi trochu kalí pocit ve stylu: „Jsem SV 650, umím vše, ale ne úplně vše perfektně". Jenže je tu spousta lidí, kterým tohle přesně vyhovuje, že se nevyhraní pro určitou vlastnost a univerzálnost jim dává pocit vlády nad strojem. Navíc pokud chcete víc cestovat a zůstat věrni značce, není problém sáhnout po bráchovi s názvem V-Strom se stejným motorem, ale jinou ergonomií a pohodlím.

Jenže už jste cenově v rozdílu plus cca 60 tis a to dává SV 650 dost dobrou startovací pozici pro spoustu klientů. Kdo se pro SV rozhodne, určitě neudělá špatný krok. Jenže SV 650 je v kategorii, kde je toho na výběr dost a člověk musí chtít právě to dvouválcové Véčko, co stroj žene vpřed, aby po tomhle stroji sáhl.



Videa

Instagram




Motodenik.cz

© 2010-2019 motodenik.cz, Pointera Solutions s.r.o., supported by AmbitionPro, s.r.o.