Harley-Davidson Softail Slim S těžká váha ve vojenské uniformě

Filip Tichý, foto: Jan Altner 11.12.2016

fotka

Písmenko "S" v označení modelu je hodně důležité. Proti standardnímu Slimu totiž má nová eSková verze nižší hmotnost, lepší odpružení ale hlavně větší motor. Nový agregát Screamin’ Eagle Twin Cam 110B a jeho objem 1801 kubíků chlazených vzduchem a olejem spolu s průchodnějším vzduchovým filtrem je o poznání pružnější a silnější než předchozí generace motorů.

Softail Slim vypadá jako hardtail - proto se taky celá řada jmenuje „Softail“, aby zdůraznila přítomnost odpružení uchyceného pod motorem. Jednomístný stroj se spartánským sedlem, nikde žádná ozdoba a jen minimum krytů. I přední blatník je poměrně malý a vše završují široká řídítka s hrazdičkou ve stylu „Hollywood“. Hlavní designér tohoto stroje, Casey Ketterhagen, tíhne k automobilovému stylu „hot rod“ a jeho cíle bylo osekat mašinu až na základní prvky, a ty nechat vyniknout.

Proto také ty tlusté pneumatiky, díky kterým celý stroj působí hodně kompaktně. A nesmím zapomenout na další lahůdku, kterou je opticky čistý zadní blatník bez koncové svítilny. Světla a brzdovky totiž jsou integrované do zadních směrovek a díky tomu je tahle mašina při pohledu zezadu prostě k sežrání! A military zelená barva s armádní hvězdou na nádrži z téhle mašiny dělají retro lahůdku připomínající armádní historii této značky.

Jak usednete do nizoučkého sedla a chytíte řídítka, jste v úplně jiném světě! Slim totiž znamená v překladu „štíhlý“ a i přes majestátně širokou nádrž najednou cítíte, že všechny ostatní prvky jsou opravdu docela úzké a vy za jízdy dokonale vidíte na motor a celou mašinu pod sebou. A spolu s retro sedlem máte předem jasno, v jakém duchu se tahle jízda ponese. Nohy si pohodlně odložíte na velké plotny, ruce se uvolněně zavěsí na řídítka, jen to retro sedlo je polstrované tak akorát na odpolední projížďku. Nic na dlouhou dovolenou, po dvou hodinách rádi zamíříte zpátky domů.

Motor je naladěný na sílu odspodu a z každé zatáčky či křižovatky umí vystřelit s působivým zvukovým efektem dvou výfuků s trefným označením „shotgun“. Pokud při přeřazení na dvojku necitlivě pustíte spojku, užší zadní Dunlopka zaprotestuje krátkým zaječením a odjezd od semaforů tak ostatním ukáže, že jste rozhodně nevzali provětrat veterána. Jednotlivé kvalty jsou docela dlouhé, při běžné jízdě si vystačíte s rozmezím 1-4, pětku zařadíte až při poklidné jízdě a šestka (signalizovaná kontrolkou na přístrojovému budíku) přijde ke slovu opravdu jen na dálnici.

Softail Slim S s nový m motorem nabízí úžasnou elasticitu a dokáže zabrat opravdu v jakýchkoli otáčkách. Umí se sbírat úplně od volnoběhu, ale nejpříjemnější projev a nejvíc síly má přeci jen v nižších až středních otáčkách. Nechá se i v pohodě vytočit nahoru až k 5700 ot/min, třeba při předjíždění, ovšem úplně nahoře už vadne. S převodovkou doplněnou kolébkovou pákou na řazení špičkou i patou jsem se rychle skamarádil. Je přesná a i přes kovové cvaknutí při přeřazení ji nikdy nenachytáte na falešném neutrálu ani jiných nepřístojnostech. A elektronické vstřikování u tak velkého dvouválce je skoro zázrak – nevěřil bych, že se dá tak dokonale vyladit reakce na rukojěť plynu, motor prostě nenachytáte na nějakém cukání a škubání.

Na podvozku je znát, že se musí postarat o pořádnou masu železa. S provozní hmotností těsně přes 320 kg sice rozhodně nepatří k nejtěžším strojům HD, ale široká přední pneumatika mu za jízdy ještě přidává pocit mohutnosti. Přesto se s tímhle strojem dá vcelku v pohodě projet městem nebo manévrovat na parkovišti. Ale připravte se, že vaše levačka zažije středověk, hydraulická spojka vyžaduje pořádnou sílu na páčce a po průjezdu Prahou jsem měl slušnou křeč v levačce. Rejd je slušný, ani otočka na úzké silnici bez sundání nohy na zem není problém.

V zatáčkách se pak Softail Slim „valí“ z náklonu do náklonu a vždy máte v řízení dostatečnou odezvu od předku a v pohodě zvládnete i nenadálé vyhýbací manévry. Tomu pomáhají i široká řídítka, díky kterým máte v každé situaci prima pocit jistoty. Jen to nesmíte přehnat s rychlostí, protože už ve středním náklonu se dostaví varovné „škrrrrrrrrrrrrrrrrrrr“ od nízko položených ploten. Softail Slim prostě nezapře své kořeny ve stylu „Hot Rod“ a zatáčky chce projíždět s majestátním bubláním. To platí i pro brzdy - mohutný kotouč na předním kole s podporou ABS zvládne mašinu razantně zastavit, ale má trochu tupý nástup a žádné sportovní zakousnutí od něj nečekejte. Podpora ABS je u takto laděné mašiny hodně příjemná a zadní brzda si každou chvíli zadrnčí do brzdicí páky, u předku se ABS aktivuje jen na mokrém či zaprášeném povrchu, jinak má široká pneumatika dostatek gripu a udrží i opravdu silné brzdění.

Softail Slim rozhodně dává přednost kvalitním silnicím. Na rozbité okresce z vás duši nevytřese a slušně odfiltruje vše až na největší výmoly, kde si praští do dorazů. Jeho styl ale spočívá v pohodové jízdě krajinou, při které si ovšem neustále uvědomujete a vychutnáváte výjimečný stroj pod sebou. V každé chvíli cítíte tu masu, kterou přesně dirigujete po silnici, a neustále cítíte, že stačí jen malý pohyb pravačkou a Slim se zaduněním vyrazí dopředu. A na dálnici si pak stačí nastavit jednoduchý tempomat na stodesítku a v klidu si užívat ubývajících kilometrů do cíle.

Videa

Instagram

Motodenik.cz

© 2010-2017 motodenik.cz, Pointera Solutions s.r.o.