Kawasaki Z900 je skrytý litr

Jan Altner, foto: autor 23.3.2017

fotka

Kawasaki přichází s novým naháčem, který poměrně brzy vystřídal předchozí osmistovku, kterou z trhu vyhnaly nové emisní normy. Nahrazení motoru litrovým agregátel sníženým na 948 ccm je poměrně překvapivé zvlášť v kontextu s čerstvě inovovaným modelem Z1000. Model Z900 je proti Z1000 o deset kilo lehčí a má také o 17 koní nižší výkon, ovšem rázným argumentem je velmi sympatická cenovka, která je o celých devadesát tisíc levnější, a to zní víc než zajímavě.

Obecně mě futuristické designy spíše trochu děsí, ale japonští konstruktéři se jich v poslední době evidentně nebojí. Nepochybuji o tom, že si tento design najde i své příznivce, ale nemůžu se ubránit dojmu, že mu chybí nadčasovost. Abych design jen nehanil, tak je sympatické, že jednotlivé modely řady Z nejsou jen přehlídkou extravagance, ale drží jednotnou linii a mají své charakteristické prvky, podle kterých tyto motocykly dobře rozpoznáte. Devítistovka je toho jasným důkazem, její nasupený předek, boční panely zdvihnutá záď a zadní světlo ve tvaru písmene Zet to jasně dokazují. Oproti předchůdci Z800 použili konstruktéři trubkový příhradový rám s motorem jako nosnou součástí rámu.

Pozice jezdce za řídítky je zdařilým kompromisem pohodlí a sportovního posezu. Řidič sedí vzpřímeně, jen lehce nad řídítky a ani jízda po městě neunaví. Sedlo je poměrně tvrdé a nízko položené, díky čemuž působí motocykl malým dojmem. Pro spolujezdce už bude jízda zřejmě náročnější a připomíná spíš sportovní motorky. Sedlo spolujezdce ve vyšší úrovni vypadá po stránce designu zajímavě, ale vrchol pohodlí to není, i když to není velký nedostatek – spíš vlastnost sportovních motorek.

Na řídítkách nenajdete, žádná tlačítka pro přepínání jízdních režimů a ovládání menu, díky čemuž jsou ovládací prvky jednoduché a přehledné. Přístrojovka v podobě inverzního černobílého displeje je poměrně malá, ale najdete na ní vše potřebné – stupnici otáčkoměru, zařazený převodový stupeň, rychlost, ujeté kilometry, palivoměr, teplotu motoru a informaci o ekonomice jízdy. Zrcátka jsou dobře čitelná nejen díky tvaru a umístění, ale i díky nízkým vibracím.

Kapalinou chlazený čtyřtaktní řadový čtyřválcový motor je jednou z největších deviz tohoto motocyklu. Disponuje výkonem 125 koní a krouťákem 98,6 Nm. Motor je konstrukční součástí rámu a jedná se o přepracovaný motor z modelu Z1000 s logicky sníženým obsahem. Na rozdíl od dospělejšího bratříčka Z1000 zde nenajdete žádnou elektroniku v podobě kontroly trakce či jízdních režimů. Díky tomu ušetřila Kawasaki u tohoto stroje nejen značnou váhu, ale hlavně hromadu peněz. Bezesporu se najdou zákazníci, kterým budou tyto asistenční systémy chybět, ale můj osobní názor je, že dnešní trh je dostatečně nasycený stroji, které nabízejí přehršel elektroniky a je dobře že se najdou i motocykly jako Z900, které nabízejí opačnou volbu. Zvlášť pokud o elektroniku příliš nestojíte a naopak dáte přednost úspoře ceny.

Motor má sympatický nástup už od nižších otáček a ve vyšších otáčkách se probouzí naplno, jak se na čtyřválec sluší a patří. I vibrace motoru proti osmistovce klesly a nejsou na obtíž. Námi testovaný stroj byl v rámci nadstandardní výbavy osazen i koncovkou výfuku Akrapovič, díky čemuž byl nástup motoru podkreslen patřičnou zvukovou kulisou. Výrobce udává spotřebu 5,5 litru na 100 km, která v kombinaci s nádrží na 17 litru benzinu nabízí dojezd až přes 300 km. I když by mohl motor bezesporu hravě zvládnout i těžší převody, převodovka je odstupňovaná spíše sportovně pro jízdu po okreskách a zatáčkovitých silnicích. Ve vyšších rychlostech vás stejně omezuje absence štítku či kapot. Řadička má krátký a přesný chod.

Odpružení stroje má spíš tvrdší sportovní charakter. Plně nastavitelná je jak přední upsidedown vidlice, tak zadní horizontální tlumič. Přední tlumení se chovalo velmi dobře na běžných silnicích a ještě lépe na kvalitní hladké vozovce. Zadní kolo občas lehce uskakovalo, ale to ovlivňovalo i obutí motocyklu. Standardně obuté pneumatiky byly trochu zklamáním. Díky kombinaci absence trakce, velmi chladnému počasí a agresivní jízdě byla motorka během testu často ve smyku. Na jednu stranu to bylo celkem zábavné, ale mám dojem, že většina zákazníků po ojetí téhle sady sáhne po jiných pneumatikách.

Čtyřpístkové brzdiče přední brzdy jsou dostatečně účinné a jsou i dobře dávkovatelné. Zadní brzda je spíše nouzová, protože vzhledem ke krátkému rozvoru podvozku a posezu ve předu blízko řídítek se při brždění přesune většina váhy na přední kolo, zadní se nadlehčí a dřív než začne brzdit – ozve se abs. Stroj však dostatečně ubrzdíte přední brzdou a není třeba sahat po zadní.

Z900 je jednoznačně stroj pro zábavu a jako takový nejenže nezklame, ale nadchne. Je ohromně zábavný a pokud nám v poslední době u japonských strojů chybí emoce, tahle Kawasaki jich má na rozdávání. Absence elektroniky a asistenčních systémů je ze strany Kawasaki určitě i prostředek k ušetření výrobních nákladů a potažmo k agresivní ceně, ale z mého pohledu je to i zajímavý počin.

Někoho může chybějící elektronika limitovat, ale osobně si myslím, že se najde více motorkářů, pro které to bude naopak výhodou. Já patřím jednoznačně k té druhé skupině. Sice jsem se často dostával do akceleračního smyku, ale přišlo mi to zábavné. Stroj byl v takových situacích dobře čitelný a pokud jsem jel „rozumně“ do podobných situacích jsem se rozhodně neodstával nedopatřením, ale musel jsem si o něj říct agresivní jízdou a podržením plynu. Na začátku testovací sezóny, po zimní absťáku jsem asi jako každý správný motorkář nadšený téměř z každé motorky, ale přesto ve mě Z900 nechala skvělé dojmy a myslím, že by mohla být jedním z největších překvapení letošní sezóny.

Videa

Instagram

Motodenik.cz

© 2010-2017 motodenik.cz, Pointera Solutions s.r.o.