Ducati Multistrada 950 zkrocená italská drsňačka

Filip Tichý, foto: Jan Altner 13.8.2017

fotka

Málokteré motorka umí designem, výkonem a celkovým charakterem zprostředkovat tak strhující svezení jako velká Multistrada 1200. Nádherná italka se umí zuřivě zakousnout do asfaltu a na rozbité okresce během chvíle dokáže jezdci odpojit všechny pojistky v hlavě. Sto šedesát koní už vyžaduje hodně zdatného a zkušeného řidiče i velkou dávku sebekontroly a já osobně vím, že bych si ji do garáže asi nemohl pořídit. Sice bych ji tam strašně rád měl, ale do měsíce bych byl přinejmenším bez papírů. I proto se letos v segmentu cestovně-silničních endur se proto objevila Ducati Multistrada 950, která potvrdila zájem veřejnosti o cenově dostupnější a jednodušší modely.

Suverénně vyhrála jarní anketu Motocykl roku 2017 a má našlápnuto k podobným prodejním úspěchům, jakých kdysi dosahovala Suzuki, když vedle litrového V-Stromu poslala na trh ještě jednodušší kopii s motorem 650 ccm. Prodejní statistiky ukazují, že stále větší výkon a razantní jízdní projev dnešních maxiendur může řadu běžných zájemců odradit, nehledě k prodejní ceně blížící se půl milionu za model v plné výbavě. Proto přichází „malá“ Multistrada 950.

Základ konstrukce a rám je převzatý od větší sestry, stejně jako nádherné křivky italského designu, který získal nejedno ocenění v designových soutěžích po celém světě. Prodejní cena 340 tisíc korun si sice vyžádala několik jednodušších řešení nebo levnějších plastů, ale základní tvary a další charakteristické rysy jako světlomet a přední kapotáže nebo plochý výfuk jsou pro oba modely shodné a laik je od sebe jen stěží rozezná.

K charakteristickému stylu Ducati přispívá i příhradový rám s motorem jako nosnou částí konstrukce, který je charakteristickým rysem téměř všech dnešních modelů Ducati. Bližší prozkoumání odhalí kromě menšího motoru 950 také klasické oboustranné zavěšení zadního kola v kyvné vidlici. Dvanáctistovka totiž má jednostranně zavěšené kolo a podvozek vybavený elektronicky regulovatelným odpružením, devětpade má jen klasickou pružinu s hydraulickým nastavením předpětí. Také nabídka elektronických systémů je o něco chudší, nelze si přiobjednat aktivní odpružení ani náklonové ABS.

Přesto v elektronice motoru nechybí kontrola trakce DCT s devíti stupni nastavení či standardní ABS. Jak ale obstojí pravoúhlý dvouválec s objemem 937 kubických centimetrů a maximálním výkonem 113 koní proti dvanáctistovkovému „bucharu“ větší sestry? Přeci jen úbytek 47 koní je dost… Už po nastartování je znát střídmější zvuk menšího objemu, ale posaz a celkový dojem z motorky je nezaměnitelná Multistrada. Velké cestovní enduro s uvolněnou jízdní pozicí a dostatkem místa i pro nás dlouhány, jen se musíme smířit s poměrně dost pokrčenýma nohama. Jednodušší výbava se kromě příznivější ceny promítla i do nižší celkové hmotnosti o 5 kg.

Plně digitální přístrojovka umožňuje několik režimů nastavení údajů, vše se obsluhuje pohodlně levým palcem přímo na řídítku, plexištít není elektricky výškově stavitelný, to už bychom za tyhle peníze chtěli moc. Na přístrojovce ale nechybí ukazatel zařazeného rychlostního stupně. Řadím jedničku a je znát, že levačka pracuje s klasickou lankovou spojkou místo hydraulické, jakou má dvanáctistovka. 90stupňový V-twin s desmodromickými rozvody má plynulý nástup a od 3 tisíc otáček slušně zatahuje až do 9500.

V nabídce na displeji si i za jízdy můžete navolit jeden z režimů vstřikování Sport či Touring, které se liší jen citlivostí na povyle plynové rukojeti, nebo režimy Urban či Enduro určené na kluzavější povrchy. Ty omezí točivý moment i maximální výkon na 75 koní a zvýší citlivost kontroly trakce. Motor má dost síly na hodně svižné tempo, vzorově vytáhne stroj z každé zatáčky a předjíždění je samozřejmá a bezpečná věc.

Jenže co naplat, chybí tady ten zuřivý příval energie, který po otočení plynové rukojeti nadoraz dokázal u dvanáctistovky zvedat přední kolo nad asfalt někdy i na čtyřku. Zkrátka a dobře, velká Multistrada 1200 má „koule“ a ty tady u devětsetpadesátky trochu chybí. Jenže ono je to na druhou stranu i výhoda, protože s touhle mašinou se dá i na běžných silnicích využívat plný výkon motor a užívat si jeho vytáčení až do horního pásma… a to bych s velkou Multistradou doporučoval zkoušet jen na okruhu nebo jen v rukou hodně vyježděných řidičů. Devětsetpadesátku v pohodě zvládnou i středně zkušení jezdci a při běžném tempu v rámci povolených rychlostních limitů s ní dokonce může být větší zábava než s razantní dvanáctistovkou. Jak ale naložíte spolujezdce, sportovní charakter jízdy jde znatelně dolů a vy přeci jen zatoužíte po dvanáctistovce, která si přidané zátěže spolujezdce skoro nevšimne.

Když trochu přitlačíte na pilu a zrychlíte tempo, přední vidlice Kayaba působí trochu měkčím a houpavějším dojmem a chce to si trochu pohrát s nastavením a přitvrdit. To se vyplatí i kvůli poměrně razantnímu záběru přední radiální brzdy, která byla u testovaného stroje na turistickou jízdu možná až moc velký „pruďas“ a snesla by progresivnější nástup. Naopak mě příjemně překvapila spotřeba, při svižném tempu si Multistrada řekla jen o 5,8 litrů na sto a slibovaný dojezd na nádrž 350 km je v této třídě obvyklá hodnota.

Motorka zvládne s grácií přeplout rozbité silničky a odfiltrovat nerovný povrch, až na větších dírách se projeví limity odpružení. Multistrada 950 má vepředu 19" kolo a to společně s vzpřímenou jízdní pozicí slibuje přijatelné chování na polňačkách a výjezdech do lehkého terénu. Přestože v nabídce je i výbava OffRoad s chráničem motoru a padacími rámy, doménou tohoto modelu je přesto hlavně asfalt. S provozní hmotností 227 kg a směrovkami odvážně integrovanými do krytů rukou prostě do terénu vyjedete jen opravdu výjimečně. V zatáčkách si drží zvolenou stopu a je možná až trochu moc hodná a intuitivní, u Ducati je člověk přeci jen tak trochu zvyklý, že to nepůjde samo a jezdec bude muset zatáčet víc tělem a průjezd zatáčkou si zasloužit.

S „malou“ Multistradou 950 sice nezažijete takové přívaly adrenalinu, ale je to mnohem větší univerzál a třeba při každodenním proplétání v městském provozu může být podstatně příjemnější společnice. Kdo se projel na velké Multistradě 1200, asi bude postrádat elektricky nastavitelný semiaktivní podvozek, výškově stavitelný plexištít, barevný displej, bezklíčové zapalování nebo výškově nastavitelné sedlo, ale více než stotisícový rozdíl v ceně za to stojí a italský sen se tím podstatně přiblíží širšímu okruhu zákazníků.

 reklama

Videa

Instagram

 reklama

Motodenik.cz

© 2010-2017 motodenik.cz, Pointera Solutions s.r.o.