Rozhovor s Liborem Hubíkem o výrobě PSí

Jan Altner, foto: autor 15.12.2017

fotka

O tom, jak se vyrábí oblečení na motorku a jaké jsou požadavky, jsme si popovídali s Liborem Hubíkem – zakladatelem a ředitelem firmy PSI. Tato firma působí na našem trhu už víc než dvacet let. Její oblečení se nesnaží konkurovat nízkou cenou, naopak jde cestou nejvyšší kvality.

Otázka: Libore už nějakou dobu nabízíte internetový objednávkový formulář i na motooblečení na míru, vážně si troufají zákazníci sami se změřit a následně specifikovat barevné kombinace, úpravy materiálů a objednat oblečení přes internet.

Libor Hubík: Zahraniční zákazníci to využívají v drtivé většině. I místní zákazníci tuto možnost hojně využívají, ale přesně v míře, kterou jsme zamýšleli. Většinou to funguje tak, že zákazník si připraví objednávku na internetu, dorazí na prodejnu a tam to se zkušeným prodejcem upraví a často i výrazně změní. Často sám zákazník dorazí se spoustou nápadů a dotazů. Možné je skoro všechno, ale my často poradíme co je podle našich zkušeností vhodné a co naopak ne.

Otázka: Libore kam chodíš pro nápady, kam se dál posouvat a kde bereš inspiraci.

Nedávno jsem si přečetl na stránkách Rolls Royce, že inspirace je všude a to je pravda. Dneska už to není naštěstí jen o mě, ale mám kolem sebe skvělé lidi jako například Markétu Kopeckou nebo měl jsem krásnou spolupráci s návrhářem Jakub Polankou. On pro nás paradoxně nic nenavrhoval, ale my jsme mu pomáhali vyrobit nějaké věci na jeho módní přehlídku a setkání s takto kreativním člověkem vás vždycky posune někam dál. Část nápadů nám přinesou i naši zákazníci. Například nedávno přišel jeden zákazník s nápadem na aktivně svítící prvky na textilním oblečení, které jsme zakomponovali do naší textilní bundy Pula a na příští rok připravujeme kombinézu s tímto doplňkem. Hodně zpětné vazby dostáváme od závodníků, které podporujeme, protože ti kluci jsou často schopni za jediný víkend otestovat a podrobit výbavu většímu zatížení než běžný motorkář za deset let.

Otázka: Dlouho jste se bránili stěhování do větších prostor. To se nedávno změnilo. Co vám stěhování přineslo?

Přineslo nám to určitě větší pohodu pro práci a to byl i náš cíl. Zlepšil se prostor a pohodlí pro spolupracovníky. Chceme dělat špičkové výrobky a to jde pouze se skvělými odborníky, výborným vybavením a kvalitním prostředí.

Otázka: Narazil si na zaměstnance. Máte dost kvalifikovaných lidí nebo je to problém?

V tuto chvíli máme výborný tým, který dobře funguje. Pokud bychom dělali jen konfekci, je mnohem snazší naučit někoho několik úkonů, které bude dokola opakovat. Jenže velká část výroby je individuální a k tomu potřebujeme opravdové odborníky, kteří jsou nejen zruční, ale mají i vlastní invenci a poradí si právě i v nestandardních situacích.

Bohužel všichni stárneme a vidím problém v dostatku kvalifikovaných mladých lidí, takže hledáme mladou krev. Posledních dekádách bohužel nastal obrovský úbytek kvalifikovaných mladých pracovníků v tomto oboru. Například jsme začali spolupracovat se školou, která dříve vypouštěla každý rok kolem tří set kvalifikovaných švadlen. V minulém roce jich bylo asi pět, což je zoufale málo. A ani u těch pěti není jisté, že se této profesi budou skutečně věnovat. Hodně se zamýšlíme nad tím jak v budoucnu přilákat mladé lidi a je to jeden z nejtěžších úkolů, které jsou před námi.

Otázka: Jaký je přístup k materiálům? Jsou snadno k sehnání nebo musíte složitě vyhledávat výrobce?

Na trhu je hodně kvalitních materiálů, ale i zde narážíme na komplikace. Je až neuvěřitelné jak těžce se v Evropě shání špičkový materiál. Kvalitní materiály jsou hodně drahé a většina výrobců převádí svou výrobu na východ. Když říkám na východ, myslím tím hodně daleko na východ. Tamní výroba sice sníží výrobní náklady, ale horší už to je s hlídáním kvality.

Stále se snažíme zásobovat velmi kvalitními materiály a sledovat nové technologie. Objevují se i nové zajímavé materiály. V posledních letech jsme začali například u kombinéz pro minibiky používat látku kombinovanou s keramikou. To je velmi zajímavý materiál, protože je o hodně lehčí než kůže. Minibiky jezdí sice hodně rychle, ale děti jsou lehké a pro toto použití je materiál plně dostačující. Kombinézy jsou pak pro malé závodníky lehčí a pohyblivější.

Otázka: Jaké máte plány do budoucna?

Určitě vidíme cestu především v cestě individuálních zakázek. Zvyšování komfortu, bezpečnosti a zlepšování atraktivity designu našich produktů. To co mě baví na motooblečení a na naší práci je propojení designu, komfortu a technologií. Už dávno jsme zjistili, že motooblečení nelze vymýšlet jen od stolu a právě jedna z přidaných hodnot našeho nového sídla je laboratoř, kterou připravujeme v suterénu a kde chceme provádět odborné měření a testy. Nedávno jsme například měřili teploty pod textilním oblečením během asi hodinové testovací jízdy. Výsledky pro nás byly dost zajímavé. Zdánlivě je to sice otázka komfortu, ale přehřátí nebo naopak promrznutí má velký vliv na koncentraci řidiče na motocyklu, takže je to vlastně ve výsledku i otázka bezpečnosti. Snažíme se neustále sledovat nové materiály i trendy a mimo to přicházet s vlastními nápady.

Otázka: Na závěr se zeptám na to co každý rok. Vím, že jsi víc workoholik než motorkář. Kolik si toho najezdil za minulou sezónu? Polepšil ses?

Ano polepšil (následuje smích). Ale vážně – musím říct, že díky skvělému kolektivu, který ve firmě máme, se to zlepšilo a moji kolegové mě občas vytáhnou na vyjížďku. V létě jsem jezdil na motorce i do práce. Rád jezdím na svém starém BMW R80 a s chutí jsem si občas půjčil i Aprilii Tuono od syna Adama.

Otázka: Libore trendem posledních let jsou motojeansy. I vaše firma je už dlouho vyrábí. Je to plnohodnotné oblečení nebo spíš kompromis? Ptám se, protože jsem už viděl pár motorkářů, kteří byli nemile překvapeni po nehodě v motojeansách a čekali od nich větší ochranu.

Jeansy na motorku ano, ale je třeba mít na paměti, že je to alternativní oblečení. Kevlarové jeansy jsou určitě na motocykl lepší než běžné jeansy, ale určitě se nedají brát na stejnou úroveň jako například kožené kalhoty. Z principu to prostě není možné. Sami jsme si dělali několik zkoušek a určitě bych varoval před přehnaným očekáváním. Důležité je uvědomit si, že nejsou jeansy jako jeansy. Samozřejmě jsou mezi nimi obrovské rozdíly. Při vývoji našeho oblečení se zaobírám kinematikou pádu a jeho následnou dynamikou.

Jeansy si berou často lidi do města a argumentují tím, že jezdí po městě pomalu. To je většinou pravda a měl by jet do padesáti kilometrů v hodině. Na druhou stranu jsou pády při této rychlosti velice nebezpečné vzhledem k úhlu dopadu. Když spadnu ve vysoké rychlosti a samozřejmě pokud nic netrefím, je úhel dopadu celkem malý a v uvozovkách se jen vezu. Na to jsou jeansy nevhodné, protože nevydrží takové tření a nemají dobrou tepelnou ochranu. V pomalé rychlosti by to měly vydržet, ale je to horší s odolností proti nárazu a toto riziko je zase naopak ve městě vyšší. U většiny je navíc zesílená sedací část i kolena. U většiny motojeans jsou samozřejmě součástí chrániče, ale najdeme i modely kde chybí. I u chráničů jsou podstatné rozdíly ve velikosti, v materiálu i v konstrukci. A aby toho nebylo málo, tak hodně motorkářů si chrániče kvůli pohodlí z kalhot vyndavá, čímž zvyšují v případě pádu riziko následků. Myslím, že obecně nelze říct, jestli jsou motojeansy dobré nebo špatné. Sám za sebe mohu říct, že v nich jezdím, ale beru si je v případě že „vím“ že nespadnu. Zatím se mi to daří, ale je to prostě alternativa lepší než bermudy.

Otázka: Spousta lidí si myslí, že se jedná o speciální jeansovinu. Je to tak nebo se jedná o speciální podklad? Viděl jsem reklamy, kde jede motorkář za motorkou ve vysoké rychlosti po zadku a směje se až se u toho za břicho popadá, ale taky jsem viděl motorkáře s rozedřenou nohou a roztrhanými jeansy z rychlosti kolem třiceti kilometrů v hodině.

To je velmi dobrá otázka, protože jsou různé varianty. Nejčastěji to bývá obyčejná jensovina různé gramáže a tloušťky a nebo se jedná o speciální jensovinu, která má zatkané kevlarové nebo aramidové vlákno přímo do struktury látky. Druhá varianta je samozřejmě lepší, ale cena takových jeansů je většinou několika násobně vyšší, což zase snižuje zájem o ně, takže takových motojeansů je na trhu minimum. Takové jeansy výrazně snižují odolnost proti prodření po celé ploše kalhot a navíc se výrazně zvyšuje pevnost v tahu. Pokud dochází k roztrhání jeansů, většinou je to v důsledku sklouznutí po velmi hrubé ploše nebo že se část jeansů o něco ostrého zachytí a setrvačností jezdce dochází k roztržení kalhot. Jeansovina s kevlarovým vláknem je samozřejmě pro oba tyto případy odolnější.

Otázka: Jakou technologii používá firma PSI?

U současných modelů jdeme cestou kompromisu a toho co žádá trh. Byli bychom schopni vyrobit velmi odolné jeansy, blížící se odolnosti kombinézy, ale cena by byla taková, že by ji drtivá většina zákazníků odmítala zaplatit. Byť s touto myšlenkou koketuji a odborné stránce mě to láká. Navíc by se daly využít i materiály kombinované s keramikou. U našich současných jeansů proto používáme sice běžnou jeansovinu, ale kvalitní a vyšší gramáže. Riziková místa samozřejmě podkládáme materiálem z kevlaru. Vždy je otázka, k čemu je produkt určený. U závodní kombinézy není otázka, zda v ní někdo upadne, ale spíš kdy a v jaké rychlosti. Jeansy jsou brány jako alternativní oblečení a naše prodejce školíme tak, aby je tak i prezentovali.

 reklama

Videa

Instagram

 reklama


Motodenik.cz

© 2010-2018 motodenik.cz, Pointera Solutions s.r.o.