Dakarský pohled do zázemí - Bivak, kuchyně, sprchy…

Jan Altner, foto: Jan Altner 19.1.2018

fotka

Bivak, kam se večer sjedou všichni závodníci a doprovodné týmy, je obrovská oplocená plocha. Bivak je vlastně takové mobilní město. Poslední závodníci a asistence opouštějí bivak většinou před desátou hodinou ranní. Naopak první vozy najíždějí do dalšího bivaku někdy už v odpoledních hodinách.

Pokud například mechanici dokončí servis ve tři hodiny ráno, okamžitě složí stany a zázemí a těžké kamiony vyrážejí do dalšího bivaku, aby tam byli dříve než první závodníci. Pro organizátory je nereálné sbalit a přestěhovat takové zázemí během několika hodin do vzdálenosti několika set kilometrů. Proto existují na Dakaru dva týmy a dva bivaky, které se pravidelně střídají. Společný tábor leží na obrovské ploše, na které bivakují nejen všechny týmy, ale i novináři a organizátoři. Pokud máte týmové stany na druhém konci, než je jídelna, je to na jídlo celkem slušná procházka. Pokud jste však na druhé straně od toalet a ještě se k tomu přidají střevní problémy (v těchto podmínkách běžná záležitost), je to často fatální problém.

Bivaky stojí většinou uprostřed pouště nebo třeba na vojenských základnách. Na zemi je prach, písek nebo kameny a příšerně se tu práší. Trávu nebo pevný povrch jsme tu zatím ještě neviděli. V bivaku se nacházejí mobilní stavby zajišťující potřebný servis pro celé startovní pole a jejich asistence. Jídelna je největší stavbou v bivaku. Nachází se v ní přibližně 500 míst u stolů po osmi lidech. Vydá každý den něco kolem 7 tisíc jídel a 12 tisíc lahví s nápoji.

Jídla se připravují ve dvou jídelních kamionech cestujících s celým tímhle cirkusem po celém závodě. Všechny akreditované osoby (nikdo jiný se do bivaku nedostane) mají nárok na snídani, oběd a večeři. O stravování se stará velká francouzská firma, takže jídla většinou vycházejí z francouzské kuchyně. Všechny pokrmy se vydávají u dlouhého pultu formou bufetu. Snídaně je nečekaně královská: na výběr jsou sladkosti, vajíčka míchaná i vařená, sýry, uzeniny, jogurty, cereálie, zelenina i ovoce. Samozřejmě káva i čaj. I obědy bývají pestré, bohužel je často nestíháme. V nabídce je vždy polévka, hlavní teplé jídlo často i s více variantami příloh, studené jídlo, zelenina, ovoce a dezert. Výdej obědů probíhá do 15 hodin. Složení večeře je podobné a je k dispozici do pozdních nočních hodin. Kdo ví, že stráví celý den mimo bivak, může si v jídelně vyzvednout cestovní balíček s jídlem.

Mediacentrum disponuje stejnými stoly po osmi lidech jako jídelna, ale k dispozici je u každého stolu i elektřina. Za datové spojení se světem si musíte připlatit. Sem mají přístup jen akreditovaní novináři. Sto míst k sezení bývá většinou zaplněno a není lehké najít u stolu místo.

Mobilní toalety zná sice každý, ale s mobilními sprchami jsem se setkal poprvé. Toalet bývá kolem padesáti, sprch přibližně dvacet. Prakticky pořád jsou u nich fronty a teče jen studená voda. Vzhledem k tomu, že se do sprch dostávám pravidelně až kolem půlnoci, je to celkem peklo, ale pomalu si zvykám. Pokud však padnou noční teploty v horách jen na pár stupňů nad nulou, snadno se smíříte s hygienou ve formě vlhkých ubrousků, kterých máme naštěstí velkou zásobu.

Pak tu najdete také mobilní nemocnice. Jsou to stany, kde je mnoho zdravotníků. Dokáží velmi rychle postavit na nohy nejen závodníky, ale také ostatní členy v bivaku. Mají tu dobré technické zázemí, ale i vybavení léky. Řešení problémů se rozhodně neodkládá a dost často vás dají dohromady pomocí kapaček.

Safety centrum zajišťuje vybavení závodníků po stránce navigací, vyhledávací techniky a roadbooků. Mají vybavení, kterým dokážou otestovat funkčnost všech systémů a případně poradit, ve které části elektroniky je problém.

Officials je oddělení výsledků a časomíry. Pokud nestihnete včas některý z přejezdů, řešíte zde případnou penalizaci nebo i setrvání v závodu.

PCO je oddělení, kde pomocí elektroniky dokážou lokalizovat na trati všechny závodníky, zjistit zda funguje komunikace s jejich systémy. V případě, že se závodník ztratí, nebo že se s týmem pomocí satelitního telefonu domluví a vzdá závod, případně pokud vyšle nouzový signál, v tomto oddělení ho najdou a řídí odsud záchranný tým, aby se na místo dostal tak rychle, jak je to jen možné.

Hospitality nemá s nemocnicí nic společného, zde se starají o VIP hosty, kterých je zde však pomálu. Málokdo totiž dokáže ustát spartánské podmínky bivaku.

V Competitors se starají o závodníky. Každý den zde obdrží roadbooky na příští den, v podvečer se tady oznamují poslední změny a probíhají zde briefingy, které většinou vede osobně sportovní ředitel závodu a jedna z dakarských legend Marc Coma. Zde se také řeší odhlašování ze závodu a dokážou vám tu najít spojení s domovem a zajistit letenky, pokud se rozhodnete odjet domů před koncem závodu.

Malles moto je speciální místo pro kategorii závodníků na motocyklech jedoucích bez jakékoli asistence. Závodníci mají k dispozici pouze jednu osmdesátilitrovou bednu, v níž mají oblečení, náhradní díly a vše, co potřebují a dokážou si sbalit do této bedny. Tu jim spolu s několika sadami pneumatik přepravují organizátoři. Z těchto důvodů musejí závodníci parkovat své stroje i přespávat na speciálním místě, kde jim nesmí nikdo pomáhat, ani oni odsud nesmějí vynášet žádné součástky ven. V této kategorii startuje Honza Veselý z týmu MRG.

Toyota servis nemá nic společného se servisem závodního týmu, ale stará se o početnou flotilu vozů organizátora. Karcher wash je bivaková myčka, kde zdarma umyjí závodní speciály i asistenční techniky. Celnice bývá jen v bivacích předcházejících dnům, kdy se přejíždí do jiné země. Zde vám předpřipraví cestovní pasy, případně víza, pokud jsou třeba.

Bivak v číslech

10 helikoptér

7 letadel

50 kamiónů

10 autobusů

60 teréních vozů

2800 osob v bivaku

1200 hodin vyrobeného obrazového materiálu

4500 metrů by byla dlouhá kolona všech oficiálních vozidel

7000 vydaných jídel každý den

12000 vydaných lahví s nápoji každý den

 reklama

Videa

Instagram

 reklama


Motodenik.cz

© 2010-2018 motodenik.cz, Pointera Solutions s.r.o.