Elefantentreffen 2018, bahno, sníh a menší pád

Stephen Edwards, foto: autor 5.2.2018

fotka

První únorový víkend jsme vyrazili na 62. druhý ročník srazu Elefantentreffen, který láká ty nejotužilejší a pravděpodobně i „nejšílenější“ motorkáře. Díky místu konání v údolí poblíž malé vesničky Loh v bavorských lesích jde o poměrně dobře dostupné místo, asi hodinu jízdy od šumavských hranic ČR. A jaké to bylo letos?

Sraz od svých skromných začátků v roce 1956 láká stále více účastníků, jejichž počet v posledních letech dosahuje pěti tisíc. Přijedou motorkáři ze všech koutů Evropy na všech možných strojích. Cíl srazu je jednoduchý – sjet se s obrovským množstvím podobných nadšenců, utábořit se v německé zimní krajině a užít si motorkářské nálady. A pro velký díl účastníků to pak je také příležitost se pořádně namazat ;-)

Kromě příležitosti k zimnímu táboření celá akce dala vzniknout celé řadě jedinečných strojů. Každoročně tu potkáte stovky zajímavě upravených sajdkár a letos to bylo okořeněné tím, že se celé tábořiště změnilo v jedno obrovské bahniště. Originalita přestavěných „jízdních souprav“ nezná mezí a například růžovou sajdu Barbie Pink s kompletním kempovým růžovým zařízením potkáte asi jedině na Elefantentreffen.

Na Elefantentreffen jsem vyrážel potřetí a svezení na malých silničkách a v horách bylo úžasné. Tedy až těsně k hranici s Německem, kde jsem najel na led a složil svoji dvoutaktní Yamahu 125 na asfalt. Kvůli tomu jsme se trochu opozdili s příjezdem, ale se soumrakem jsme byli na místě a stavěli stany.

V sobotu ráno se ukázalo, že většina lidí začíná balit a hlavní část akce v podstatě končí. Objevovaly se velké prázdné plochy na místě velkých stanů, protože skalní příznivci jezdí hlavně na čtvrtek a pátek. Důvodem balení ale byla hlavně předpověď počasí, která slibovala silné sněžení a nesjízdné silnice v neděli. Já osobně jsem se stále zotavoval z pádu, takže jsem se také rozhodl k návratu, jízda zpět v chumelenici mě najednou moc nelákala. Přesto nám zbylo dost času, abychom si vše obešli a alespoň za jednu noc pořádně nasáli atmosféru.

Z tisícovek motorek a cestovatelů je jen těžké vybrat ty nejzajímavější, můj hlas bych ale dal borcům z Anglie, kteří sem cestovali celých pět dnů na páru malých strojů Honda Cub a ještě měli v plánu si projet Rakousko a Čechy. To pro mě představuje toho správného ducha srazu Elefantentreffen. Jestli jste tu ještě nebyli, doporučuji to alespoň jednou v životě zažít!

 reklama

Videa

Instagram




Motodenik.cz

© 2010-2018 motodenik.cz, Pointera Solutions s.r.o.