Harley-Davidson Softail Blackline

Marek Hrodek, foto: Matěj Oliva 20.4.2011

fotka

Od pohledu je jasné, že tento stroj je třeba oproti „Glajdě“ ohlodaná kost. Vše co na stroji být nemusí, tam prostě není. Což podporuje rebelský úmysl výrobce odkázat na minulost, kdy si jízdu na motocyklu spoustu lidí spojovalo s divokou a nespoutanou povahou majitele a totéž se hledá a požaduje i od stroje. A tohle image se modelu Blackline podařilo vtisknout nejen z hlediska designu, ale taky z pocitu při jízdě.

Pod drobnohledem a hlubším zkoumání zjistíte, že výrobce vyhověl všem předpisům a nařízením a dokonce dává stroji třeba i možnost ABS. Jen je skryté očím a klasický děrovaný kroužek snímače na předním kotouči zde nenajdeme. Centrum - elektronický mozek systému - je vkusně zakomponováno do předku rámu, snímač je pak schovaný v náboji kola, což odpovídá minimalistickému pojetí celé mašiny.

Jediný malý budík s rychloměrem obsahuje pár neviditelných ikonek (kontrolek), které neruší svícením, dokud to není potřeba. Také má ve spodní části maličký displej, který dokáže zobrazit po přepnutí tlačítkem na levém řidítku až dost údajů, na to jak stroze a účelně celkově vnímáte stroj. Úplně zmizel ukazatel paliva ve víčku, obvyklý u ostatních strojů řady Softail. Čas, dvojitý tripmaster, celkový počet km, zařazená rychlost/otáčky, dojezd na nádrž po přepnutí na rezervu. Také po zařazení šestky se rozsvítí ještě zelená číslice 6 přímo v budíku. Tady jde již o hýření s údaji. :o) Ale je to vkusné a drobné a fakt mi to vyhovuje, neruší to styl mašiny.

Hladká dvoubarevně lakovaná skoro 19litrová nádrž, zkrácený zadní blatník, malé přední světlo doplňuje absence zadní svítilny - vše včetně zadního osvětlení je integrováno v blikačích. Naprosto luxusně zakončené výfuky jakoby seříznuté zezadu do roviny a zadní zavěšení připomínající styl hardtailu, tohle všechno má u mě hodně kladných bodů. Ale stejně nejvíc jich u mě získává motor. Je naprosto perfektně vyveden v lesku s černě lakovanými víky a chromovaný airbox ještě více prosvěcuje černé lakování rámu. Z druhé strany je dominantou černý primární převod s kulatým chromovým víkem. Co se mi nejdříve nezdálo a teď bych si bez toho Blackline nedokázal představit, jsou pletená kola. Jejich hladký ráfek a zahnuté dráty výpletu s dvojí silou průřezu jsou už jen jako třešnička na dortu, ale tyhle drobnosti podtrhují a dokreslují ten správný celek.

Sedlo řidiče je na můj vkus extrémě hluboké, nízko (655 mm, to je zatím u HD rekord) nad zemí a opravdu tuhé. A to se ani nezmiňuji o té nouzovce co je připravena pro spolujezdce. Podle mě by tam pro spolujezdce raději nemělo být nic, případně malý chromový nosič. I tak je posaz pro řidiče také dost „hard“. Natažené ruce spočinou na úzkých řídítkách a na místě je člověk rád, že se mu při drobném pohybu okamžitě „nezavřou“. Nohy lehce pokrčit a posunout kupředu a je to. Jen je škoda, že u stupaček chybí vratné pružiny. Když stupačku sklopíte nahoru, tak tam prostě zůstane.

Řídítka jsou dělená a opravdu dost úzká, ovšem díky tomu dostává projížďka úplně jiný rozměr a láká k jinému stylu jízdy než rozložitý majestátní posaz za širokými řídítky jiných modelů. Ovladače jsou standard HD. Tedy velké a popsané podle funkcí, žádné barevné odlišnosti, prostě je potřeba být v černé, tak jsou černé. Páčky spojky a brzdy jsou opět velké a dost silně dimenzované, ale bez možnosti nastavení vzdálenosti od řidítka. Po odemčení spínačky, která je na levém boku pod nádrží, se s ní ještě musí o dvě polohy otočit, jinak stroj na startér nereaguje. Bezklíčkové startování je tady výhodou. Nikde nic neplandá a v kapse je to dobře ukryté. Po zastavení intuitivně použiju na řidítkách „chcípák“ a pak teprve sahám pod nádrž na spínačku. Pak stačí udělat pár kroků a elektronika (Smart Security Systém) stroj zamkne. Při příchodu na pár kroků ho opět odemkne a to vám dá najevo bliknutím blikačů.

Po sáhnutí na startér se ozve rána jako pětikilovým kladivem na traverzu. Velký V-Twin 96B o objemu 1584 ccm se roztočí a…. sakra mě chybí ty typické vibrace, kde jsou? Po prohřátí zkouším i na místě trochu protočit motor a skoro nic. No snad tam bude ten krouťák a ty koně. Motor je skvěle vyvážený o tom žádná diskuse. Hned je cítit velké dlouhozdvihové véčko, tyhle projevy by už bylo opravdu na škodu věci utlumovat. První zařazení a o něco slabší rána než při startu. Všechny další stupně jsou výrazně tišší a jemnější. Těžká manipulace na místě kvůli užším řídítkům je vyvážena sametovou jemností hned po rozjezdu už při rychlosti chůze. Hned jde dvojka a trojka, na každý stupeň je znát velkou „sílu“ a točivý moment motoru 121 Nm při 3250 ot/min. Tady se nemarní nic z toho, co motoru konstruktéři nadělili. Spojka jde lehce a měkce.

Musím brzdit…dva prsty jsou na předek sakra málo, přehmatávám na celou ruku a dávám do toho dost síly. Ta je potřeba, pak teprve Blackline začne dělat, co od něj požaduji, tedy brzdit. Je pravda, že jeden kotouč musí zastavit tu úzkou 21“ hadovku vpředu a 290 kg suché váhy mu to zrovna neulehčuje. Zadní páka brzdy je umístěna dost vysoko a tak je někdy problém citlivě na ní šlápnout, několikrát se mi povedlo nechtěně na chvilku bloknout 16“ zadní kolo, než zasáhlo ABS. Na předku funguje excelentně a „drnčí“ do prstů až ve chvíli, kdy si říkáte: „...sakra, teď už musí zapnout“.

Blackline poskytuje dost dobré jízdní vlastnosti na kvalitním asfaltu a táhlé zatáčky jsou na něm lahůdkářství, kdy si jen vybíráte, kterou zatáčku si dáte jako největší bonbonek. Škoda jen brzo škrtajících stupaček, podvozek má na víc a to daleko na víc…. Ale cestovat na tomto stroji by mě moc nenadchlo. A ani dlouhá jízda po dálnici jen rovně není to pravé, přednostně umí nabídnout daleko víc. Třeba sunout se mezi 50 – 110 krajinou a užívat si tu volnost, divokost, nespoutanost a zátah motoru. Ta syrovost, která z Blackline jen srší, dává co proto předloktím a dlaním, ve kterých řidič svírá úzká řidítka. Několikrát se mi stalo, že jsem jel na místo, kde jsem se měl s někým potkat, a prostě jsem to přejel, protože jsem si užíval a relaxoval. Pak jsem ocenil i to, že i s tímhle kouskem se dá otočit na silnici se standardními dvěma pruhy bez toho, aniž bych dal nohu na zem. Prostě, jakmile se točí kola je Blackline neuvěřitelně pohodová a velmi dobře ovladatelná mašina.

Škoda jen výhledu ze zrcátek, je podobně rebelský jako zbytek stroje, takže nevidíte naprosto nic. Obraz se neklepe, ale jsou na takovém místě, že si můžete sledovat maximálně lokty a ramena. Chtěli by alespoň o 3 cm více do stran, aby řidič měl alespoň tušení co se za ním děje. Chtěl bych vidět týpka klasické americké velikosti, jak by se v této konfiguraci koukal jen na svá tetovaná ramena. Mám pocit, že to by byla jedna z prvních úprav, co bych na tom osobně provedl.

Na horším podkladu, kterého je teď na jaře všude dost - samozřejmě myslím výtluky, díry a vydrolený asfalt - se začne Blackline chovat tak trochu jako by člověk seděl na tvrdé fošně. Někdy to tlumení pobere a jen se zhoupne, jindy vám natluče pozadí a při větší jámě se vás i pokusí vyhodit ze sedla. Co ovšem při dlouhém rozvoru naprosto nesnáší, jsou podélné nerovnosti nebo nedej bože vyjeté koleje. To se pod řidičem objeví místo stroje divoký kůň a ten sebou šije a snaží se řidiče setřást. Do cca stovky se to ještě zvládnout, ale když ve 140 km/h najedete na D11 za Černým mostem do kolejí po kamionech, tak má člověk plný pracky pazourů to kočírovat.

Se strojem jsem absolvoval něco málo přes 250 km a spotřeba se u sotva zajetého motoru pohybovala těsně pod 8 litry. Je znát že elektronické sekvenční vícebodové vstřikování paliva (ESPFI) vyhlazuje křivku a přesně dávkuje co je potřeba. Docela věřím, že při běžném ježdění je možné se dopracovat k hodnotě 6,7 L/100 jak udává výrobce.

Když lehce přidržíte plyn, ručička atakuje bez problémů číslici 160 a šlo by to ještě i dál, ale proč? Vyjet na hodinu – dvě si provětrat hlavu a odreagovat se od moderní doby je přesně to, co tenhle stroj umí ze všeho nejlíp. A ještě jedna věc mu jde dobře. Namasírovat majiteli jeho …ehm... ego. Protože s tímhle kouskem jsem byl středem pozornosti, kdekoli jsem zastavil. Nebudeme si nic nalhávat, i tohle k tomu patří a nějaká svlečna se občas šikne. :o) Ale nejdřív jí musíte odpovědět na dvě povinné otázky - kolik to stojí a jestli je to Vaše. Hodně slušný kousek vypustili pánové z fabriky a myslím, že si jsou toho vědomi. Softail jak se patří. Zatím nejvíc reklamy jde právě na tento model a v podstatě to co tam tvrdí je skoro všechno pravda. :o)

Technické údaje a aktuální cenu najdete na webových stránkách modelu Softail Blackline.

Oficiální promo video

 reklama

Videa

Instagram




Motodenik.cz

© 2010-2018 motodenik.cz, Pointera Solutions s.r.o.