190 koní a krátká ochutnávka Polarisu PRO-RMK 163/3

Ostrá sportovní mašina s delším a užším hnacím pásem je proti Titanu testovanému v tomto článku o 100 kilogramů odlehčená a nádherně překoňovaná, takže s výkonem 190 koní dosahuje poměru váhy a výkonu 1:1. Když se za její řídítka postaví profesionál, vypadá jízda nádherně snadně a elegantně.

Jenže její pilotování si říká o úplně jiný přístup než u pracanta. Při běžném stylu řízení je totiž téměř neřiditelný, tato zběsilá záležitost se řídí hlavně plynem! Je to rozdíl asi jako mezi jízdou na kánoi po rybníku proti sjíždění obří mořské vlny na surfu.

Ovládání na rozježděné trati je boj o přežití, jízda totiž vyžaduje hodně techniky i v hlubokém sněhu. Základem krásně vykroužené zatáčky je totiž skútr naklonit na jednu lyži. Ještě než stihne úplně přepadnout a pohřbít vás v hlubokém sněhu, musí jezdec ve správný okamžik vzít za plyn a zakrojit hnací pás bočně do sněhu. Odměnou je nádherně vykroužená zatáčka a jak se vám to jednou povede, už vás to nepustí.

Dvoutaktní Polaris mi opravdu asi nejvíc připomněl jízdu na surfu. Kdo třeba ovládl umění rychlých otáček po větru na windsurfingu, ten ví, o čem mluvím. Jenže podmínky pro takové řádění v tuzemsku najdete jen párkrát za zimu, kdy si můžete vyrazit na pastviny za vesnicí a vyřádit se v hlubočáku. Podle slov majitele PRO-RMK je však k opravdu pořádnému svezení nutné vyrazit dál od civilizace, třeba do sněhem zapadaných rumunských hor.

Další články z rubriky: