Honda CBR 125/250R – až vyrostu, budu superbike!

Matěj Oliva, Jan Altner, FilipT 4.5.2011

fotka

Honda stála u zrodu kategorie čtyřtaktních silničních stopětadvacítek, kde si vždy udržovala zajímavé prodeje a jistou pozici. Naopak ve třídě dvěstěpadesátek reagovala až na nástup konkurenční Kawasaki, která znovu oživila třídu čtvrtlitrových čtyřtaktů.

Sponzor článku: Volné jízdy, tréninky, závody - Autodrom Sosnová http://www.autodrom.cz/

CBR125R a CBR250R jsou si na první pohled podobné jako vejce vejci, až když se podíváte pozorněji, najdete větší či menší rozdíly. Tím nejpodstatnějším je samozřejmě motor. Menší ségru pohání osvědčený kapalinou chlazený jednoválec. Ten má jen dvouventilovou techniku, což je samozřejmě ku prospěchu spotřebě a výkonu v nízkých otáčkách. Začínajícím jezdcům ale radost neudělá nižší špičkový výkon, který má hodnotu 9,8 kW a zaostává tak za legislativou povolenými 11 kW. Na ruhou stranu motor má na starost bezmála 140 kg provozní hmotnosti, což není mnoho.

Motor je uložen ve stejném prostorovém rámu jako u předchozí generace, změnily se ale rozměry kol, které teď vypadají mnohem dospěleji. Také kapoty narostly do stran a motorka se zbavila často vyčítaného subtilního vzhledu a zrcátka se přesunula na kapotáž nad světlo připomínající design VFR 1200. Tahle Honda stojí opravdu příjemné peníze, to se ale samozřejmě muselo někde projevit. „Odnesly“ to ovladače, které vypadají jako z minulého desetiletí, levně působí i vyndavací víčko nádrže bez pantu, nebo brzdová pumpa. Jsou to sice detaily, ale ty přeci dělají celek a v tomto případě je má jezdec stále na očích. Naopak pochválit musím výfuk, který působí hodně dospěle, pěkné je moderní zadní světlo, madla pro spolujezdce i držáky stupaček. Nám se do ruky dostala ostře vypadající verze se spoustou imitace karbonu v rámci příplatkové výbavy. Já osobně bych si ho raději odpustil, ale mladým jezdcům určitě bude připadat in.

Dvěpade působí při bližším ohledání podstatně propracovaněji a kvalitněji. Pohání jí čtyřventilový kapalinou chlazený jednoválec o výkonu bezmála 20 kW. Tím hravě splňuje podmínky pro řízení od 18ti let. Motor je na rozdíl od 125 zabudovaný v trubkovém rámu a provozní hmotnost motorky je 162 kg, což je vzhledem k přítomnosti ABS opravdu slušné a výkonový poměr je podstatně zajímavější než u stopětadvácy. No, když už jsem to nakousl, ano, CBR 250 má ABS a propojený brzdový systém. To je u motorky za 110 Palackých (bez ABS dokonce za 99) opravdu úctyhodný počin a konkurenci to staví do hodně svízelné situace.

Na dvěpade je ale vidět, že cena nemusí znamenat kompromisy. Ovladače jsou moderní, stejně jako brzdová pumpa, jen víčko nádrže zůstalo stejné jako u menší ségry. Také kapoty jsou téměř shodné jako na 125, ale díky mohutnějšímu výfuku motorka působí jakoby měla minimálně dvojnásobný objem. Ostatně oba stroje jsou okolím vnímány jako o hodně silnější, jakmile mě auta viděla v zrcátku, uhýbala a dávala přednost. Bohužel pak musela čekat, než se malorážky proplazí okolo. Tedy proplazí v případě stopětadvacky, větší sestra má podstatně více temperamentu, ale o tom později.

Ergonomie

Zdálo by se, že motorky budou mít identický posez a geometrii trojúhelníku stupaček, řidítek a sedla. Opak je ale pravdou. Dvěstěpadesátka dává šanci i vyšším postavám, má širší řidítka a celkově se na ní dá o něco lépe poskládat. Stopětadvacítka bude vyhovovat především menším postavám, na druhou stranu i se 185 cm jsem neměl problém se na motorku složit a najet na ní za den 260 km.

Stopky vzhled neoklame

K testu dvou nedorostlých superbiků jsme vybrali příhodné místo – Okruh v Sosnové. Ten má dvě delší rovinky a několik rychlých i utažených zatáček. Maximální rychlost zde jen málokdy překročí stovku, zkrátka ideální místo pro jízdu na maloobjemových silnicích. Srovnávat motorky s rozdílem objemu 100% by byl asi nesmysl, ale řekněme si, jak se na okruhu chovaly a zda se s nimi může jezdec vžít do kůže Dannyho Pedrosy. Začneme u CBR250R. Díky vyšším řidítkům není posez tak radikální jako na supersportech a když je třeba vysednout nebo se schovat za kapotu, musíte si dát trochu práce. Vysoká řidítka jsou naopak výhodou v retardérech a utažených zatáčkách, kde se dá motorka dobře kontrolovat. Podvozek se na okruhu chová vzorně, je nastavený dostatečně tvrdě, aby motorku i ve vysokých rychlostech udržel a Honda se nerozhoupala. Co je ale nejzajímavější je motor. Ten se Hondě opravdu povedl a na dálnici dokáže dvěpade rozhýbat až k rychlostem přes 160 km/hod. Ještě důležitější ale je jeho pružnost, která dělá z dvěstěpadesátky dobře využitelnou motorku, jež se nemusí pohybovat jen v červeném pásmu otáček.

Uspokojivě fungují i brzdy, i když nejsem zastáncem propojeného brzdovému systému. Pro začínající jezdce je ale tento setup nastaven dokonale. ABS zabírá v krizových situacích a nezasahuje do brzdného manévru zbytečně brzy. Na hranici možností se brzdová soustava dostane až při osazení spolujezdcem, to už má řidič se zpomalováním dost práce. Naopak jako slabší hodnotíme brzdy na 125, kde je klasická kombinace zadní a přední kotoučové brzdy. Předek má bohužel nevalný účinek a při brzdění na cílové rovince okruhu v Sosnové jsem musel páčku promáčknout až k rukojeti. Na vině ovšem může být do jisté míry malý nájezd motorky, která měla na tachometru jen 260 km.

Naopak výborně na CBR125R funguje podvozek, ten je navzdory subtilním trubkám tlumičů velice pevný a i při hodně hrubém zacházení jezdce podrží. To už se moc nedá tvrdit o pneumatikách. Honda sice konečně vsadila na širší 130 vzadu, ale na ráfku jsou obuty čínské pneumatiky, které nemají ideální přilnavost a jsou na okruh hodně tvrdé. I tak se ale dalo s CBR hravě dostat až do náklonu, který odře slider. Dalším malým zklamáním pro nás byl motor. Ten je nastavený pro silné střední pásmo otáček a pubescenty toužící po sportovním svezení příliš neuspokojí, naopak hodně příjemný je v cestovním tempu.

Závěr

Obě motorky nás na okruhu rozhodně příjemně překvapily a ukázaly, že pro zábavu nutně není třeba litrový objem a i dospělí jezdci si dokáží na takových strojích užít dost zábavy. Dvěstěpadesátka je rozhodně příjemným překvapením. Bez ABS jí pořídíte pod magických 99 000 korun, což je rozhodně argument, proč v osmnácti letech začínat právě na čtvrtlitru. Osminka naopak prošla hlavně designovými změnami, má stejný rám, motor a hodně podobné komponenty jako předchozí generace. Na druhou stranu motorka teď vypadá podstatně dospěleji a tak se i chová. Cena pod 80 000 je navíc hodně zajímavá.

Silniční test od Honzy


Honda CBR125R

Jako první jsem absolvoval asi 100 km na CBR 125. Po designové stránce se mi motorka líbí a svými ostrými rysy působí štíhle a dynamicky. Posed na motorce má sportovní charakter, všechny ovládací prvky jsou tam, kde mají být a jejich ovládání je intuitivní. Co se jízdy týče, první dojem je, že motorka prostě nejede. To se o něco zlepší, když se sžijete s převodovkou a s motorem. Chcete-li se trochu svézt, musíte držet otáčky okolo deseti tisíc a ždímat z motorky maximum. Motorka je lehoučká a dobře ovladatelná. Byl jsem však nespokojen s brzdami. Při brzdění je potřeba vyvinout poměrně velkou sílu na brzdovou páčku, a přesto nejsou brzdy dostatečně účinné. Převodovka je vzhledem k výkonu motoru dobře odstupňovaná. Měl jsem však problém s její přesností. Dojem z ní kazí fakt, že během testování mi několikrát vypadla zařazená rychlost nebo zůstala zařazena „mezi“ rychlostmi.

Pochvalu však zaslouží podvozek a celkové jízdní vlastnosti. Motorka je dobře ovladatelná, a to nejen na okruhu, ale i na běžných silnicích. Motorka vám dovolí díky své váze a dobře vyladěnému podvozku rychlý průjezd zatáčkou, pokud se vám ale podaří přinutit motor k dostatečnému výkonu. Z toho tedy vyplynul můj problém kam se s motorkou vydat. Jejímu naturelu by seděly silnice nižších tříd s utaženými zatáčkami, které jsou však většinou rozbité a vhodné spíš pro enduro, ne-li motocross. V rychlejších zatáčkách zase motorce chyběl výkon. V rámci úplné objektivity musím dodat, že vážím cca osmdesát kilo. Nejsem tedy ta správná cílová skupina, kterou je padesáti kilový teenager…

Honda CBR250

Na okruhu v Sosnové jsem přesedlal na CBR250. Nebudu se příliš rozepisovat o designu a jízdních vlastnostech – tam dvěpade v dobrém slova smyslu navazuje na stopětadvacítku a rozhodně za ní nezaostává. My jsme navíc testovali verzi ABS s propojenými brzdami. Sympatické zjištění je, že brzdy oproti CBR125 fungují. Jejich ovládání je příjemnější, není potřeba vyvinout tolik síly, čímž zbývá mnohem více energie pro cit a jejich dávkování. Až po několika ostrých kolech na okruhu začala brzda měknout a ztrácela účinnost. Což je zřejmě daň za gumové brzdové hadičky, a použité destičky. To bych však této motorce v základu nevyčítal. Zprvu jsem si myslel, že je ABS vypnuté. ABS se projevilo, až když jsem si našel špinavou stopu plnou nečistot a výrazně zatáhl za brzdu. Rozhodně nezasahovalo přehnaně brzy, ale v krizových momentech plnilo svou funkci dobře. ABS se zkrátka Hondě na tomto stroji povedlo.

U menšího CBR jsem kritizoval chod převodovky, což u dvěpade rozhodně neplatí. Převodovka je opět dobře odstupňovaná a funguje tentokrát přesně. Podvozek i v tomto případě potěšil. Pracuje opět výborně. Také u CBR250 mi chyběl výkon. Ve srovnání s CBR125 byl však zážitek z jízdy podstatně živější. Pokud budete motorku držet pod krkem, motor točit okolo deseti tisíc otáček a dostatečně pružně řadit, pak vám bude odměnou sportovní svezení. Motorka je příjemně lehká, díky kvalitnímu podvozku se dobře ovládá, a dovolí vám svižný průjezd rychlejších zatáček. Ve finále jsem si troufl na téměř sto kilometrovou vyjížďku po okreskách v okolí Křivoklátu s mým milým živým batůžkem. Motorka předčila má očekávání. I v této zkoušce obstála.

Myslím, že obě tyto motorky mohou být dobrou školou pro začínající motorkáře. Jsem z okruhu zvyklý na podstatně silnější stroje, takže na obou cébéerkách mi citelně chyběl výkon. Vzhledem k tomu, komu jsou však tyhle Hondy určené, beru to spíš jako fakt, než jako nějakou zásadní slabinu. Během jednoho dne jsem měl možnost testovat CBR125, CBR 250 a silný supersport. Myslím, že podobná posloupnost je na místě pro většinu začínajících motorkářů, i když samozřejmě NE v jednom dni. POSTUPNÉ zrychlování je pro nabití zkušeností potřebné. Vy, kdo už netrpělivě očekáváte řidičák na silnější motorku, tohle asi nečtete rádi, ale můžu varovat z vlastní zkušenosti. Mou první vlastní motorkou byla totiž rovnou CBR600. Po několika měsících jsem motorku proháněl rychleji, než je zdrávo. Ztratil jsem nad motorkou kontrolu a vážně havaroval. Kromě mládí a blbosti za to zřejmě mohl právě nedostatek trpělivosti a především zkušeností se slabšími stroji. Myslím, že oba testované modely Hondy CBR mají co nabídnout začínajícím jezdcům. Nudit se na nich rozhodně nebudou a chvilku jim bude trvat, než dokážou využít jejich potenciál.


Technické údaje Honda CBR 125-R

Technické údaje Honda CBR 250R


Video ze Sosnové

Oficiální promo video

Další články z rubriky:

     reklama

    Videa

    Instagram

    
    

    Motodenik.cz

    © 2010-2018 motodenik.cz, Pointera Solutions s.r.o.