Moto Guzzi V85 TT, italské Tutto Terreno

Filip Tichý, foto: autor, Jan Sommeauer 23.6.2019

fotka

Komu se líbí italský design, asi si vybaví jméno Mirko Zocco – poměrně mladý designér s citem pro návaznost historické křivky, který stojí třeba za prestižním skútrem Vespa 946. U endura Guzzi navázal na předchozí tradici dvou světlometů vedle sebe, namixoval to doširoka roztaženou nádrží a barvami legendárních pouštních speciálů z dakarovských osmdesátých let a jako třešničku na dortu propojil světlomety LED denním svícením ve tvaru guzzího orla.

K tomu pár výrazných příhradových trubkových rámů, kardan se zadním odpružením vyvedeným na pravou stranu a je hotovo. Už první designová studie před dvěma lety vyvolala tak nadšený zájem, že šla za rok v podstatě beze změny do výroby. Guzzi najednou není ten dobrácký postarší strejda, ale docela sexy italská kočka oblečená v klasickém retro stylu. Zkratka TT znamená Tutto Tereno a právě tohle označení nás vylákalo vyzkoušet nový model na chorvatské šotoliny.

V rodině motorek přitom značka Guzzi bývala takový ten dobrácký a nemotorný strejda, na kterého všichni koukají trochu shovívavě, ale s láskou. Guzziny nikdy nebyly nejrychlejší, nejobratnější ani nejmodernější, ale mají dlouhou historii, charakteristické italské křivky a speciální emoce dvou válců vystrčených šikmo nahoru do stran. A ty válce jsou navíc stále chlazené jen olejem a vzduchem, prostě klasika a tradice. Mezi majiteli většiny motocyklových značek panuje lehká rivalita. Někteří majitelé amerického železa koukají skrz prsty na německé cesťáky, ti se zase často ušklíbnou nad japonským kapotovaným sportem… ale stará dobrá italská Guzzi je výjimka, tu má rád každý.

Jenže moderní pocit z V85 trvá i po vyhoupnutí do sedla, kde se kolena schovají za odvážně tvarovanou nádrž a pohled jezdce se zalíbením pokochá moderní tvary ovladačů na řídítkách a barevný TFT displej. Jde o stejnou palubní jednotku jako u dalších nových motocyklů Guzzi a Aprilia z koncernu Piaggio, v případě V85 je ale displej moc pěkně zasazený do přístrojového panelu s náznakem grafiky kompasu.

Stejně jako u aut Italové umí nejen design exteriéru, ale esteticky potěší i z místa řidiče. Na toho čeká pohodlný posaz s obvyklým rozložením hmotnosti v této třídě cestovních endur, jen poloha nohou je trochu atypicky posunutá dozadu. Příjemně ergonomicky navržené ovladače konečně umožňují třeba jednoduché ovládání tempomatu jediným tlačítkem. Naopak nepotěší hluboký otvor pro zapalování, se kterým jsem celý týden bojoval. Když se totiž na kroužek klíče zapalování navlékne ještě klíč od kufrů a přívěsek, stává se ze zamknutí řízení a vypreparování klíče ze zámku dost otravná záležitost.

Po stránce techniky se italská značka stále drží jednoduché konstrukce dvou vzduchem chlazených válců šikmo do stran, ale i tady jako by vstupovala do nové éry. Cestovní enduro Moto Guzzi V85TT jsem ještě před začátkem turistické sezóny protáhl po prázdných chorvatských šotolinách a s uznáním musím konstatovat, že výrobce dohnal technologický náskok ostatních značek a nabídl moderní motor, konstrukci i elektroniku. Ve srovnání s dosavadní motorovou řadou V9 je nový dvouválec 853 cm3 podstatně točivější a je znát, že pohyblivé vnitřní součásti jsou razantně odlehčené. Celá klikovka s písty je podle výrobce o třetinu hubenější, lehčí jsou sací ventily i rozvody. A přitom stále jde o klasickou konstrukci vzduchem a olejem chlazeného pravoúhlého dvouválce pouze se dvěma ventily na válec a rozvodem OHV. Na rozdíl od předchozí řady V9 dostala V85 polosuchou skříň s menší olejovou náplní a tím i nižšími ztrátami výkonu, olej teď rozhánějí dvě čerpadla.

Motor je na poměry Guzzi až neobvykle tichý, pružný a bez vibrací. To charakteristické cuknutí do strany při nastartování nebo vrknutí plynem nezmizelo, ale už je to jen slabý a kultivovaný náznak neurvalého kopance historických dvanáctistovek. Inovovaná konstrukce a odlehčení zvýšily maximální výkon na 80 koní a točivý moment 80 Nm. To jsou v této kategorii slušné hodnoty - tedy na vzduchem chlazený motor. Vodou chlazené řadové dvouválce, například F850GS s obdobným zdvihovým objemem i cenovkou, nabízí 95 koní a 92 Nm. Motor i převodovka jsou na poměry Guzzi nezvykle kultivované, neprotestují proti podtočení ani vydráždění do červeného pásma otáčkoměru. Výkonová křivka má bohatý střed a na první čtyři rychlostí stupně umožňuje i pořádně rychlé svezení. Jenže kvůli umírněnému hlubokému zvuku je jízda tak trochu bez emocí a působí někdy až moc umírněným dojmem. Genetická výbava Guzzi se nezapře, tohle má být kliďas a místo adrenalinu si jezdec vychutná spíš cestovní emoce ve stylu scramblerů.

Podobně naladěný je i podvozek a řízení za širokými řídítky. Stroj ochotně a elegantně vykrouží každou zatáčku, stačí se podívat a motorka ji ochotně projede ideální stopou a v náklonech dává skvělou jistotu i slušnou odezvu do řízení. Se zdvihy 170 mm, koly 110/80-19" a 150/70-17" a možností nastavení předpětí a odskoku se popere se všemi nástrahami rozbitých silnic, na chorvatských šotolinách se navíc i přes poměrně masivní hmotnost 229 kg provozní váhy nechala pěkně vodit i při jízdě ve stoje. Elektronika nabízí režim Offroad, který odpojí ABS na zadním kole a nastaví menší zásahy kontroly trakce.

To je příjemné, ale při výletu do pískového lomu by se mi ještě líbilo úplně odpojit kontrolu trakce. Naopak ABS s pozvolným zásahem na předním kole mi na šotolinách nejednou zachránilo lak na hliníkových kufrech. Brzdy jsou naladěné na rozumný kompromis mezi asfaltem a lehkým off-roadovým řáděním. Na offroad odkazuje i použití klasických duší, zatímco většina ostatních značek v tomto segmentu už dávno přešla na bezdušové ráfky s utěsněným uchycením drátů.

Moto-Guzzi je po BMW další značka, která na barevném TFT displeji dovolí opravdu plnohodnotné propojení přístrojovky s mobilním telefonem. Místo drahé motocyklové navigace tak stačí nastavit si trasu v telefonu a pak už jen sledovat navigační šipky aplikace MIA na přístrojovce. K tomu umí motorka z řídítek další spoustu příjemných zbytečností, například přijímat telefonní hovory nebo řídit přehrávání hudby do sluchátek v přilbě. To jsou ale diskutabilní funkce, které sice zákazník v dnešní době už očekává, ale odvádějí pozornost a jejich používání bych osobně doporučit asi jen při nudných přesunech na dálnici. Za zmínku patří i červené diody nad přístrojovým displejem, které upozorňují na vysoké otáčky a řazení dalšího stupně. Ve standardu ale blikají už od 6 tis otáček, naštěstí si je můžete přenastavit o 1500 otáček výš.

Můj nejoblíbenější údaj na displeji byl očekávaný dojezd při dosavadním stylu jízdy, díky kterému jsem nemusel řešit preventivní tankování před výlety do hor. Spotřeba do 5 litrů na sto a na tuto kategorii neobvykle velká 23litrová nádrž znamenají víc než velkorysý dojezd přes 400 kilometrů. Při delších přesunech jsem ale postrádal vyšší plexištít s rozumnějším nastavením do výšky. Ten standardní je sice efektní a připomíná verze Rally od jiných výrobců, ale lze u něj nastavit vlastně jen úhel a na dálnici nebo za deště bych uvítal příplatkové vyšší plexi. Další zrada pak přišla při noční jízdě, kdy motorka svítila dost nevalně, plus nefungoval přepínač dálkových světel. Až později jsem přišel na to, že za to mohla jen a jen moje neznalost, místo hlavním světlometem jsem si stále svítil jen doplňkovým LED obrysem ve tvaru orla. Zapomněl jsem si prostě přepnout z denního svícení, protože to zatím používá jen několik málo značek a přepínání mají na rozdíl od Guzzi nastavené automaticky podle intenzity osvětlení.

Není dokonalá, místy kombinuje moderní technologie se staršími koncepty, ale přesto je Moto Guzzi V85 TT skvělým rozšířením rodiny velkých cestovních endur. S trochou opatrnosti ji zvládne i jezdec bez větších zkušeností, pro příznivce razantnější jízdy ale může být časem trochu nudná. Kde se ostatní honí za navyšováním výkonu a adrenalinovým stylem jízdy, umí Guzzi nabídnout pohodové svezení a nezáludné jízdní vlastnosti. A to všechno v italském designu s nádechem tradice a ducha café-racerů.

Video

 reklama

Videa

Instagram




Motodenik.cz

© 2010-2018 motodenik.cz, Pointera Solutions s.r.o.