Ducati 848 vs. 1198 – objem (ne)nahradíš

Matěj Oliva, Foto: Jan Altner 30.9.2011

fotka

Když Ducati v roce 2007 ukázala nový superbike 1098, vyvolalo to neuvěřitelný poprask. Oproti předchozí 999 to byl návrat k designovým kořenům a nejen příznivci značky byli doslova u vytržení. V superbikové podobě pak motorka mnohokrát ukázala, že ani závodní tratě jí nebudou cizí. Trh i pravidla superbiků si ale žádaly své a bylo třeba navýšit objem a připravit i další technická vylepšení. Vzešla z toho inovace v podobě 1198, které později přibyla i menší sestra o objemu 848, soupeřící se čtyřválcovými šestkami. Právě poslední dvě jmenované jsme postavili proti, nebo spíš vedle sebe.

Zatímco část jezdců přísně vyžaduje nadlitrový objem, řada motorkářů už preferuje spíše využitelnost na silnici, kam se profiluje menší z obou supersportů. Na první pohled jsou oba stroje k nerozeznání. Liší se pouze tvarem kol, podvozkem a několika detaily, které ale najdete až při bližším prozkoumání. Design asi není třeba hodnotit, trh ho prověřil dostatečně. Každopádně jsem zatím neslyšel nikoho, kdo by tuhle motorku po stránce vzhledu neobdivoval. Ducati 848 jsme dostali navíc v letošní nové verzi EVO, která disponuje několika vylepšeními a hlavně matnou titanovou barvou.

Oba stroje jsme tentokrát nehonili pro desetinky na závodním okruhu, ale prověřili je v běžném provozu. Ten sice superbikům rozhodně nepřeje, ale přeci jen svézt se na motorce, kterou krotí nejlepší jezdci světa po běžných silnicích, je hodně podmanivá záležitost. Když se na motorku posadíte, připadá vám, že je vše proti vaší myšlence. Sedlo je tvrdé a hodně vysoko, vysoko jsou samozřejmě i stupačky, naopak proklatě nízko najdete řídítka. Při prvním posazení na Ducati vás přejde chuť se pouštět do přejezdu páteční Prahy, ale nedá se nic dělat.

Obě motorky jsou stejně nepohodlné, na druhou stranu chirurgicky přesné. Brzdy jsou vynikající a plní svou pověst, pro letošek dostala 848 navíc nové brzdiče. Podvozek je hodně tvrdý a dá vám pocítit každou nerovnost na povrchu vozovky. Na druhou stranu podvozek zvládne i hodně hrubé zacházení a vždy máte přehled o tom, co se pod vámi děje. Oba supersporty ale potřebují rychlost a nějaké courání okolo třicítky jim rozhodně dobře nedělá.

Geometrií a designem jsou si oba stroje více než podobné. Po rozjezdu je tu ale hodně diametrální rozdíl. Nejvíce znát je to při klidnější jízdě po městě a v jeho okolí. Zatímco motor 1198 se žene do otáček a klidná jízda se mu vůbec nezamlouvá, 848 má daleko klidnější projev. Motor se zbytečně necuká a jeho průběh je hladší než u větší sestry. Dokud tedy jedeme městskými silnicemi, má hodně navrch menší z obou strojů.

Zásadní změna se ale koná, jakmile se silnice trochu otevře. Otáčky 1198 překročí hranici šesti tisíc a motor se najednou zklidní a vystřelí kupředu s hlasitým rykem z obou koncovek pod sedlem. Jakmile má 1198 dostatek prostoru se projevit, okamžitě ukazuje jezdci na 848 svou krásně střiženou zadní část. Tu pak bude muset sledovat, dokud se trasa neutáhne do pomalých zatáček, kde výkon tolik nerozhoduje. Každopádně, jakmile jednou přesednete na větší sestru, přijde vám 848 i při velké dávce nadhledu tak nějak bez šťávy. Na druhou stranu si ale zase 848 můžete pořádně užít a i na běžných silnicích se projet na maximum. Naopak na 1198 využijete její plný potenciál opravdu jen na okruhu.

Na obou strojích je namontovaný tlumič řízení, který funguje na běžných silnicích naprosto dokonale a dokáže vyřešit nejednu horkou chvilku, například, když se vám chtějí rozkmitat řídítka po projetí několika děr za sebou. Tlumič tedy rozhodně není jen okruhovou záležitostí, ale najde uplatnění i za běžného provozu. Do provozu naopak není moc dimenzovaná palivová nádrž obou strojů, která u 1198 vydrží na 100 km ostřejší jízdy. Ducati 848 je na tom samozřejmě o něco lépe, i tak se ale spotřeba dokáže přehoupnout přes deset litrů. Určitě by se s ní dalo i jet couračka za polovinu, ale na druhou stranu - stále sedíme na superbiku.

Vraťme se ještě na chvíli k pohodlí, respektive k nepohodlí. To se podstatně zmírní, překročíte-li s motorkou stotřicetikilometrovou hranici. Odpor vzduchu nadlehčí tělo, ruce najednou nenesou tolik váhy a vše je mnohem přirozenější. Kapotáže obou strojů jsou dobře navržené a odvádí jak vzduch, tak i velkou část vody. Dálnice je vlastně to nejpohodlnější místo, které můžete s Ducati na veřejných komunikacích navštívit. Motorka se zde pohybuje alespoň v trochu slušné rychlosti, kde začíná vše fungovat. Na okreskách bohužel budete na obou strojích dost trpět, nebo se budete muset pohybovat v ilegálních hodnotách na tachometru, k čemuž ale rozhodně nechceme navádět.

Výsledek našeho testu je tedy jasný. Oba stroje jsou hlavně okruhovky a nejsou dělané pro jízdu po běžné silnici - Ducati v tomto směru udělala jen málo kompromisů . Pakliže opravdu toužíte po superbiku do provozu, sáhněte raději po modelu 848, který vám poskytne o něco více zábavy a máte šanci využít celého potenciálu desmodromického dvouválce.

Názor druhého redaktora

Při jízdě po rozbitých okreskách a nebo ještě hůř v městském provozu je cesta na obou těchto strojích s trochou nadsázky utrpení. Velmi tvrdý podvozek, jedovaté brzdy, koncovka výfuku topící pod zadkem. Posez na ducatce je při takové jízdě všechno možné, jen ne pohodlný a je to záběr na vaše ruce a záda. Nízká řidítka a stupačky proklatě vysoko, takže musíte být dost skrčený a nalehlý na předek. Respektive, čím menší rychlostí jedete, tím víc dostáváte zabrat. Při proplétání se hustým městským provozem je motorka trochu těžkopádná a v nižších rychlostech se spolu perete. Na krocení motoru 848 potřebujete hromadu zkušeností. Ještě hůř u 1198 – na tu těch zkušeností potřebujete pořádnou porci a velmi přesnou a citlivou pravou ruku, protože tenhle motor vám prostě vybuchuje pod zadkem. Zkrátka nic pro začátečníka, tohle je fakt vyšší level pro pokročilé. Stojí tyhle motorky vůbec za to? Stačí vyjet na slušnou rychlou silnici a zjistíte, že stojí! Tvrdý podvozek fantasticky sedí a poskytuje vám výbornou zpětnou vazbu o chování stroje. Za pochvalu stojí tlumič řízení, který vám při ostrých výjezdech přidává klidu.

Brzdy jsou účinné i dobře dávkovatelné a je na ně spoleh. . Nevím jestli za to může proudící vzduch přizvedávající vaše tělo nebo zda je to zásluha adrenalinu, ale nepohodlný posez je najednou pryč. Vy na motorce naprosto pohodlně ležíte a zcela přirozeně vysedáte do zatáček – jste zkrátka jedna duše jedno tělo. Výkon i zátah motoru 848 je skvělý a pokud nejste na závodním okruhu, těžko ho dokážete využít a říkáte si, že víc nepotřebujete. Tedy to si říkáte, než sednete na 1198. Jestli jsem chválil motor 848. Pak mi nezbývá psát o 1198 jen v superlativech. Výborný spodek a obrovský výkon a vám dávají pocit, že krotíte opravdovou bestii. Design motorek je kapitola sama o sobě. Na téhle motorce vás těžko někdo přehlédne. Obě motorky se dost líbí. Mezi lahůdky patří například letmé zadní kolo nebo třeba výfuky pod krovkou. Dravost, štíhlost a ostře řezané rysy zaručují motorkám hromadu pozornosti. A pokud by byl někdo slepý, tak ho musí dostat alespoň zvuk, který koresponduje s dravostí motorky a mnohdy vám zaručí respekt ostatních na silnici ještě dřív, než jste vidět. Zkrátka, pokud dokážete tyhle motorky zkrotit a dostanete se s nimi na okruh nebo šikovnou silnici, nenechají vás ani 848 ani 1198 chladnými. Obě motorky umí chytit za srdce tak, že jim odpustíte (ale těžko budete vyhledávat) i to trápení po městě a po rozbitých okreskách. Proč jim to taky vyčítat, koneckonců pro tyhle silnice se ani jedna nenarodila a doma jsou na okruhu.

Další články z rubriky:

    

    Videa

    Instagram

    
    

    Motodenik.cz

    © 2010-2019 motodenik.cz, Pointera Solutions s.r.o., supported by AmbitionPro, s.r.o.