Všechno je jinak – Husaberg FE 450 + VIDEO

Matěj Oliva, foto: Filip Tichý, Jan Altner 15.12.2010

fotka

Na modrožlutých motorkách bylo vždycky vše trochu jinak, na to jsme si už tak nějak zvykli. Když ale před pár lety přišel koncept nového motoru, vyrazilo to dech i těm nejotrlejším. Závody prověřily funkčnost tohoto řešení a nám se dostává do ruky prověřený sériový stroj k pozdnímu podzimnímu testu.

Na Husabergu je vždycky tak trochu poznat, že značka patří pod křídla rakouské KTM. O odpružení se starají komponenty WP, vpředu je klasická USD vidlice a vzadu pro KTM typický PDS systém bez přepákování. Podvozek je samozřejmě plně nastavitelný. První překvapení přijde po odklopení sedla, kde na nás v přední části místo nádrže čeká výborně přístupný vzduchový filtr, který je navíc umístěn v nejvyšším bodě motorky a brodit bez újmy můžete až po sedlo. Hrdlo nádrže je před filtrem a benzín steče do stran a pod sedlo, což je dobré pro těžiště stroje. Pod zadní částí sedla jsou praktická madla, za která se motorka výborně zvedá a kurtuje.

Designově nezůstal Husaberg nic dlužný své pověsti. Dominuje tu modrá se žlutým nápisem na plastech a samozřejmě bílými doplňky v podobě zadního blatníku a přední masky. Moc pěkně vypadají modré ráfky DID. Za řidítky najde jezdec vše, co potřebuje, zalamovací páčku hydraulické spojky Magura, brzdovou páčku od Bremba, LCD se všemi potřebnými údaji a samozřejmě i pár kontrolek. To nejlepší jsem si ale nechal samozřejmě na konec. Na řídítkách je gumové pouzdro, které ve svých útrobách skrývá ovládání nastavení palivových map.

Samostatnou kapitolou je motor. Ten na první pohled vypadá, jako by ho mechanik zasadil do rámu naopak. Položený válec je tu především z důvodu přesunu rotující klikovky co nejblíže těžišti. Motor má klasický rozvod SOHC se čtyřmi ventily a papírový výkon je samozřejmě utajen. Spojka a převodovka je umístěna pod klikovým hřídelem. A pozor, motor nemá nožní páku, takže při startech je třeba se spolehnout na startér. Naštěstí díky elektronickému vstřikování paliva Keihin jsou starty bezproblémové za každého počasí a teploty motoru.

Venku je teplota okolo nuly, takže je třeba nechat kapalinou chlazený agregát pořádně zahřát. Z koncovky výfuku se line celkem příjemný zvuk, který je ale stále dost udušený a nějaký otevřený Akrapovič z katalogu originálních dílů by Bergovi prospěl. Po usednutí za řídítka mě nečeká nic neznámého, vše je tam, kde bych to čekal. Sedlo hodně tvrdé a dlouhé, stupačky dost široké i pro mé boty velikosti dětských lyží. Nastavuji nejostřejší palivovou mapu a vydávám se vstříc prvním závějím. Motor si nenechává líbit úplně nízké otáčky a mnohem lépe se cítí ve středu otáčkového spektra, kde také začíná mohutně zatahovat a trhat zadní kolo. Najíždím na zasněženou trať a překvapuje mě, jak lehce se Husaberg vodí. Ve sněhu je třeba mít motorku stále pod plynem. Pak si můžete dovolit hluboké náklony, jízdu po zadním a dlouhé drifty.

Při všem se motorka chová naprosto kultivovaně a podvozek mi dává vždy dobrou odezvu. Do problémů se dostanete, až když přijde v zasněžené pláni šikmá kolej, které se přední kolo rádo chytá a pošle vás nelítostně do prašanu. Na zledovatělém povrchu jsem hodně ocenil brzdy, které mají dost velký účinek, ale zároveň jsou výborně dávkovatelné. Motorka také zůstává za všech okolností stabilní i při hodně razantním brzdění. Velkým pozitivem je rozhodně hydraulická spojka, která se dá ovládat bez problémů jedním prstem a ani po celém dni v sedle mě z ní nezačalo bolet zápěstí.

Na trati v hale

Řádění ve sněhu je sice veliká zábava, o chování a vlastnostech motorky nám toho bohužel moc neřekne. Společně s KTM KX350 jsme tedy Husaberg naložili do redakční dodávky a vyrazili na sever do motokrosové haly. Trať v Bílině má zhruba 600 m perfektně upraveného povrchu, kde ovšem není ani metr místa pro odpočinek. Po přesednutí z SX jsem si připadal trochu jako šofér autobusu, ale s tím se nedá nic dělat, kroska je kroska. Po pár kolech jsem si opět zvykl na enduro a byl jsem příjemně překvapen jeho chováním. Podvozek je samozřejmě daleko měkčí, než by si trať zasloužila, takže na dvojskoku, nebo roletě se občas ozvalo klapnutí dorazu. Větší trápení jsme ale měli s motorem. Ten neměl na krátkých rozjezdech před skoky dostatečnou razanci a nakonec bylo nejvhodnější přepnout na palivovou mapu, která dostává výkon do nižších a středních otáček. Pak Husaberg bez problémů vystřelil ze zatáčky.

Závěr

Husaberg mě rozhodně velice příjemně překvapil. Jako hobby jezdec jsem ocenil jeho přívětivost, nicméně pokud bych se chystal na závody, motorka by si rozhodně zasloužila razantnější projev, který by jí měla dopřát otevřená koncovka. Motorka se už nějakou dobu pohybuje na závodních tratích a letos je ověnčena titulem mistra republiky v Cross Country. O žádném technickém nedostatku nebo chronické závadě jsem se přitom nedoslechl. Mínusem tak pro mě zůstává pouze cena, která je vyšší než u oranžové konkurence. Jezdci, kteří neřeší detaily jako je brodivost stroje a spíše potřebují Enduro, na které koupí díly na každém závodě, sáhnou raději po EXC. V dané cenové kategorii zůstává hlavním konkurentem G450 od BMW, které také nosí několik zajímavých řešení.

Názor od Petra

Jezdím především motokros a chtě nechtě tu mám přímé srovnání s SX, která je sem do haly rozhodně mnohem vhodnější. Husaberg je ale hodně příjemná a nezáludná motorka. Podvozek bude na endurových tratích určitě fungovat výborně, sem je bohužel moc měkký. Dost mi chyběl ostřejší projev motoru. V hale nemůžete jet ve vysokých otáčkách, protože se jede pořád brzda – plyn a občas je třeba si pomoct spojkou, ocenil bych tedy, kdyby mě motor dokázal proti lavici rychleji vytáhnout. To by ale asi vyřešila nějaká otevřená koncovka. Test bych si rozhodně rád zopakoval na jaře na nějaké opravdu enduro trati.

Video


Technické údaje

 reklama

Videa

Instagram




Motodenik.cz

© 2010-2019 motodenik.cz, Pointera Solutions s.r.o., supported by AmbitionPro, s.r.o.