Husqvarna Nuda 900 - název klame!

Nevím jak u vás, ale mě tahle motorka zaujala, hned jak se objevily první fotky a technické informace o tomto stroji. Se značkou Husqvarna nemám mnoho zkušeností, koneckonců u silničních motorek nepatří k těm nejtradičnějším výrobcům, takže jsem byl opravdu zvědavý na dotažení slibného konceptu do jeho reálného života.

Design Nudy 900 rozhodně nepatří ke konzervativním a jen těžko si jí budete zaměňovat s jinými stroji. Nuda má ostře řezané rysy, atypické světlo s bílým štítkem a atraktivní velmi štíhlou a poměrně vyšší stavbu v pěkném trubkovém rámu. Na motocyklu působí velice dobře i osvědčené designové prvky výrobce - jako vzhůru se rozšiřující nádrž nebo srdce motocyklu - červená hlava válců. A ten přední blatníček připomínající spíš spoiler, to je doslova lahůdka! Celkové se jedná z mého pohledu o výbornou souhru čistoty designu s dobrou účelností.

Vzhledem k vyšší stavbě motocyklu jsem se svými 176 cm stál při zastavení na špičkách, což rozhodně necítím jako problém, ale motorkář výrazně menší postavy by už zřejmě mohl mít s 870 mm vysokým sedlem potíže. Posez za širokými řidítky Nudy je více než jakékoli silniční motorce podobný spíše posezu na crosce. Jestliže vypadá motorka na pohled velmi lehce, platí to dvojnásob po nasednutí. Sedíte naprosto vzpřímeně za širokými řidítky a s jen mírně pokrčenými nohy, takže posez na motorce je až nezvykle pohodlný i při velmi malých rychlostech nebo při zastavení a nemáte potřebu protahovat se a rovnat si záda.

Ovládání motocyklu je v některých detailech atypické, ale jednoduché a přehledné. Jediná výtka je k „italskému“ ovládání blinkrů a troubení, které je přehozené. Zdánlivě jde o prkotinu a majitel si na ni určitě zvykne, ale pokud jste zvyklí na konvenční ovládání z jiných motorek, budete při vymačkávání blinkrů často troubit. Na druhou stranu vám bude většina automobilů uhýbat hned po projetí křižovatky, což není vždy úplně na škodu. Přepínání dálkových a potkávacích světel není řešeno klasickou „kolébkou“, ale posuvným ovladačem umístěným o něco výš, než je běžné.

K příjemným detailům patří i stavitelná páčka přední brzdy. Přístrojovka je klasika s denními kilometry a hodinami a k ovládání musíte pustit řidítko a použít tlačítka přímo u budíků. Na displeji dále najdete informaci o teplotě motoru a rychlosti. Na levé straně je blok stavových diod a uprostřed dominuje přehledný analogový otáčkoměr, který je ve spodní části doplněn malým displejem (označeným jako GEAR) signalizujícím zařazený rychlostní stupeň. Toto řešení malého, ale přehledného displeje se mi velice líbilo, protože nemusíte informaci o zařazeném rychlostním stupni hledat někde uprostřed velkého multifunkčního displeje, ale máte ji solitérně umístěnu na přehledném místě. Zrcátka jsou čitelná a dobře drží v nastavené poloze. Sedlo je sice úzké, ale na tuto třídu pěkně pohodlné a to i dle názoru mé spolujezdkyně.

Jako pohonná jednotka byl použit koncernový BMW motor osvědčené konstrukce Rotax upravený na objem 898 ccm a výkon 77 kW (105 koní) při 8500 otáčkách za minutu. V otáčkách okolo osmi tisíc je motor plný síly a agresivity a pravá ruka vyžaduje hodně citu. Celkový projev příjemně podtrhuje zvuk laděné koncovky výfuku. Naštěstí je motor naladěn k velmi hladkému průběhu nástupu výkonu, a proto vás nenutí k jeho neustálému vytáčení, ale spoustu zábavy si s ním užijete i v nižších otáčkách. Už v nižších otáčkách má dostatečný zátah a je o poznání hodnější. S tím koresponduje i odstupňování převodovky, které je dobře nastaveno pro běžný silniční provoz. Rychlostní stupně jsou poskládány dále od sebe, takže při zařazené šestce a pohodových 130 km/h točíte motor na rozumných 5000 otáček. Díky kombinaci motoru s touto převodovkou mi vycházela spotřeba se spolujezdcem jen málo přes 5 l/100km i při razantní jízdě, takže třináctilitrová nádrž je v tomto případě velká až dost.

Čtyřpístkové brzdy Brembo odvádějí ve spolupráci se dvěma 320mm kotouči na předním kole výbornou práci. Na zadním kole je na 240mm kotouči použit dvoupístkový třmen stejného výrobce. Odpružení zadního tlumiče je na rozdíl od předku uživatelsky stavitelné a většině uživatelů bude jistě vyhovovat. Pokud se však začnete při razantní jízdě blížit limitům motorky, je to zřejmě právě odpružení, kde pocítíte drobné rezervy a motocykl bude na nerovnostech lehce uskakovat. Na to má ale Husquarna řešení v podobě verze motocyklu Nuda 900R, které je osazeno odpružením Ohlins a navíc je na primárním převodu použit menší pastorek a motocykl je tak převodován k větší akceleraci. Nuda 900R má také ostřejší přední brzdu, ale tato vyšší verze je o 40 tisíc dražší a vzhledem k tomu, že pro běžnou jízdu nejsou ani základní odpružení ani brzdy rozhodně špatné, je na zvážení každého, zda mu to za tuto částku stojí.

Motocykl je výborně ovladatelný a dává vám pocit jistoty. A to nejen díky velmi nízké suché váze 174 kg, ale i díky celkové koncepci a vyvážení tohoto stroje. Není to sice polykač kilometrů na dlouhé přesuny po dálnicích, ale pro jízdu ve městě nebo po okreskách musím o Nudě mluvit jen v superlativech, protože jízda na ní je opravdovou zábavou a potěšením. Tahle motorka je doslova zrozená pro zatáčky. Při jízdě po rovině na vysokém stroji vás rozhodí každý hrbol či vzdušný vír od protijedoucího kamionu a má sklony trochu tancovat ze strany na stranu. Jak ji ale v první zatáčce sklopíte do náklonu, jede jistě jako po kolejích. Přitom jí stačí jen nepatrný povel, přenesení váhy a stroj pod vámi okamžitě reaguje... prostě jako motard.

Ani jízda ve dvou mne nijak zásadně neomezovala a neměla negativní vliv na chování motocyklu. Během jednoho dne jsem na motocyklu najel se spolujezdkyní přes 400 km a musím konstatovat, že jsem z Nudy sesedal spíš nabitý energií než unavený. Při rychlostech nad 130km/h sice vliv proudícího vzduchu namáhá krční páteř, ale to by snad mohl řešit příplatkový štítek s plexisklem. Od Husquarny je sympatické, že do dalšího zajímavého příslušenství zařadila například i cestovní kufry, takže se můžete s Nudou vydat i na delší cesty.

Promo videa

Fotogalerie

Další články z rubriky:

• 
  Cestovní endura pohledem generála Pavla