Bimota DB8 - Výjimečný superbike

Dlouho jsme čekali na návrat italské legendy na náš trh v opravdu důstojné podobě a po svezení na naháči DB6 máme hned další možnost vyzkoušet, jaké je to vozit se na opravdu luxusním stroji.

DB8 je další z řady Bimot, kterou pohání dvouválec Ducati. Tentokrát se jedná o superbikový motor testastretta evoluzione, který má objem 1200ccm a výkon 170 koní. Je samozřejmě chlazený kapalinou a u Ducati ho můžete najít v modelu Multistrada a 1198.

Rám je kombinací trubek s různými profily a proměnnou sílou stěny a frézovaného hliníku. To z něj dělá nejen neuvěřitelně zajímavou věc, ale hlavně dokonale pevný základ motorky. Zajímavé je zadní odpružení, které nevyužívá přepákování. Kde to na motorce šlo, je použit karbon, kapoty, blatník, atd, vše je karbonové a nalakované. To snižuje hmotnost Bimoty na 170 kg, jsme tedy na poměru kůň na kilogram. To samo o sobě slibuje dobrou zábavu.

V provozu

Ještě před cestou na okruh jsem na Bimotě najel 800 kilometrů po silnicích. No a tam mě hodně překvapila. Po zkušenostech s italskými superbiky, které zrovna přívětivostí k normálnímu provozu neoplývají jsem byl připraven na hodně nepříjemné kilometry. Dalo se to ale snést a i v provozu byla s motorkou dobrá zábava. Posaz je hodně sportovní, ale celkem snesitelný, stupačky vysoko, řídítka nízko, sedlo tlusté jako karimatka. Zajímavá je vysoká nádrž, která poskytuje dobrou oporu při brzdění a zároveň dává jezdci dobrý kontakt s motorkou.

DB8 je hodně úzká a tuhý rám dává dobrou odezvu od dění na asfaltu. Nastavení podvozku je sice hodně sportovní, ale i tak na běžných silnicích dokáže v rámci možností fungovat. Horší je to s pneumatikami, Micheliny mají problém se zahřátím v normálním provozu, nepřítelem je také déšť. To je ale věc, která se dá celkem snadno napravit. V provozu je to bohužel horší se zrcátky, ty jsou přes veškerou snahu nenastavitelná a spíše na okrasu. Slabší je také světlo, ale s Bimotou rozhodně nebudete očekávat nějaké dlouhé noční přesuny.

Na okruh!

Teď už ale zalepme světla páskou a vzhůru na okruh. Tady jezdíme spolu se závodníky a Bimota přirozeně vyvolává mnoho obdivu. První, co vás po výjezdu z boxové uličky zaujme je zátah dvouválce, který jde od tří tisíc až k omezovači bez nějakých děr a je opravdu hutný. Motor tak paradoxně odpustí nějaké to špatné zařazení a dokáže vás vytáhnout ze zatáčky. Když do ní budete přijíždět, zaútočí na vaší fyzičku brzdy. Bimota využívá superbikové monobloky Brembo spolu s radiální pumpou. Výsledkem je naprosto přesné brzdění s ostrým nástupem a hlavně nevadnoucím účinkem, který nepolevuje ani po dvaceti minutách ostrého okruhového tempa.

I pneumatiky se nakonec ohřály a začaly dávat dostatečnou jistotu. U Bimoty totiž vše záleží na vás, nepomůže kontrola trakce, nepomůže ABS a nepomůže ani antihopping. Pokud si říkáte, že u motorky za více než 600 000 by takové věci chybět neměly, jste na omylu, Bimota díky tomu dokáže jezdci nabídnout nefiltrované emoce a pocit, že jede na něčem opravdu výjimečném.

Na Bimotě možná nebudete jako průměrný jezdec rychlejší, než na elektronikou nabité Ducati, či BMW, rozhodně si ale jízdu užijete plnými doušky a přál bych vám vidět výraz testovacích jezdců, kteří právě dorazili z jízdy. Pokud toužíte po motorce, kterou jen tak na silnici nepotkáte, máte sportovní srdce a nevadí vám připlatit za exkluzivitu, tak zauvažujte nad italskou legendou, stojí za to!

Fotogalerie

Další články z rubriky:

• 
  Cestovní endura pohledem generála Pavla