Dominika na cestě - od trabantů vlastně nikoho neznám

Matěj Oliva, Foto: František Chobot 24.3.2015

fotka

Dominika Gawliczková (* 22. srpna 1992) projela na malých motorkách 18 zemí Evropy. Začala jezdit na motorce ve 13 letech a o 3 roky později vyrazila na první výlet v jedné stopě za hranice ČR. V 19 letech se vydala poprvé úplně sama na španělské motorce o objemu 125 ccm do Španělska a Portugalska na cestu dlouhou 9 840 km, která trvala 35 dní. Od roku 2013 jezdí na Yamaze Tricker 250, se kterou ve svých 20 letech podnikla cestu na sever Evropy přes 10 zemí, kdy najela přes 10 000 km. V létě 2014 dojela na tom samém motocyklu do Kyrgyzstánu až k hranicím Číny, což byla nejdelší česká ženská motocyklová sólo výprava. Momentálně pořádá přednášky z cesty do Kyrgyzstánu a v březnu se chystá do Austrálie a Indonésie. Tentokrát však ne sama, ale jako člen trabantí výpravy na motorce ČZ175.

MD: Na motorce jezdíš od 13 let, kdo tě k tomu přivedl, jsi z motorkářské rodiny?

Dominika: Když mi bylo 10, tak si táta pořídil motorku a já jsem chtěla jezdit s ním, nakonec se rozhodl mi pořídit vlastní krosku - dvoutakt 65ccm. Na mě to tehdy mělo velkej výkon, hned napodruhý jsem motorku zvedla na zadní a poslala do plotu a vlastně to byla i silnější motorka, než Rieju, na kterém jsem pak cestovala.

MD: Na cestu po Austrálii jsi přesedlala na renovovanou ČZ. Proč pokjedeš zrovna na "veteránovi"?

Dominika: Ve výpravě už máme jednu Jawu, no a když se rozhodovalo, že pojedu, bylo jasné, že to musí být česká motorka. No a když už tam je Jawa, zbyla Číza. Stopětasedma pak byla volbou hlavně proto, že je malá. Chtěla jsem exportní verzi Trail, už jen proto, že se vozila i do Asutrálie, ale ta se hodně těžko shání a je drahá, takže nakonec klasická 477.

MD: Nehody se ti doufám vyhýbají, nebo už jsi na silnici měla nejaký vážnější problém?

Dominika: Naštěstí se mi zatím nehody vyhýbají, padám je na místě, nebo občas v terénu, ale to k cestování patří. Na Asfaltu jsem ale zatím nebourala.

MD: Takže cestování na Trickeru bylo hlavně abys dobře dosáhla a nepadala na krátkou nohu?

Dominka: Vlastně ano, nejdřív jsem měla Rieju, které je kopie Trickera, protože jsem na něj ještě neměla řidičák, pak jsem přešla na dvěpade. Nad tím jsem dlouho váhala, protože když se naloží, jede jak 125, ale nakonec jsem do něj šla, už jen proto, jaká je s tou motorkou zábava.

MD: Co technické potíže, zvládáš základní servis a jednodušší opravy i sama?

Dominika: Servis zvládám, ale na cestě jsem spíš líná něco dělat. Na poslední cestě jsem si s sebou vezla olej na výměnu, ale pořád jsem jí odkládala a pak motorka začala žrát olej, musela jsem dvakrát hodně dolejvat a nevěděla jsem, jestli mi na výměnu zbývá dost, tak jsem nakonec přejela o 3000 interval.

MD: Bude to velká změna, nejet tentorkát sama, ale "s trabantama?"

Dominka: No uvidíme, jsem zvědavá, jestli dřív zabiju já je, nebo oni mě. Trochu se toho děsím, ale je dobrý, že nás jede 9 a člověk má kdyžtak ke komu utéct, když ho někdo jinej s...e, každopádně ponorka tam asi bude a jedeme na 4 měsíce.

MD: Jak dobře se znáte?

Dominika: No jak s kým, dobře znám Dana (Dana Přibáně pozn.red.), s Čechama jsme se párkrát potkali, ale zbytek znám v podstatě jen ze slavnostního startu, navíc Polákům moc nerozumím, ale to snad bude v pohodě.

MD: Dělala jsi bakalářku na téma expediční úprava motocyklu, co tě k tomu vedlo?

Dominika: Téma vzniklo jednoduše, Tricker má na dlouhé cesty malou nádrž a přišlo řešení, kam s benzínem. Dozadu už benzín dát nešel, už takhle se motorka špatně ovládá. Pak mě napadlo dát nádrže dopředu vedle motoru, ale tam by zase bylo potřebovat čerpadlo a benzín by se ohříval. Zbylo tedy jen zvětšit hlavní nádrž. Musela jsem se o to začít zajímat, protože originální větší nádrž neexistuje. Vybírala jsem materiál, chtěla jsem jí vyrobit z kompozitu, který ale rozlkládá biosložka v benzínu, takže zbyl hliník. Nakonec se nádrž musela vyrobit za týden. Ráda bych poděkovala Radkovi Hlavačkovi ze Zlína, který nádrž vyrobil.

MD: Jaké úpravy máš na ČZ?

Dominika: No bylo to veselý, motorka se samozřejmě musela natřít na žluto. Bylo potřeba vybrat sedlo, protože i když je motorka malá, nedosáhla jsem na zem. Museli jsme taky dát pryč boční kastlíky, protože jsem přes ně nedosáhla na zem. Baterka tak musela pod sedlo, oilmaster jsme dali pryč úplně.

MD: Povezeš si věci sama, nebo budeš mít něco v autě?

Dominika: To uvidíme, až se bude nakládat. Na ČZ nejsou žádné boční kufry ani nic podobného, takže povezu co se vejde do vaku na nosič. Zbytek pak musí do Trabanta.

MD: Kolik vezeš dílů?

Dominika: No díly povezou právě auta, nejsem z Yamahy zvyklá vozit tolik dílů, jako na ČZ.

MD: Vezeš s sebou nějakou kosmetiku?

Dominika: Asi bych měla na to natáčení ne?(Smích) Nevezu nic, jen základní věci, jako pastu a kartáček. Do Španělska jsem si jednou vzala nějaký krém a v tom vedru se z něj stala nepoužitelná konzistence, takže to moc nevidím. Navíc možná je to tím sluncem, ale na cestách vypadám nějak líp.

Videovzkaz

Další články z rubriky:

    

    Videa

    Instagram

    Motodenik.cz

    © 2010-2017 motodenik.cz, Pointera Solutions s.r.o.