Za horami, oceánem, hrady a přírodou - Skotsko 2015

Matěj Oliva, Foto: Tereza Kubátová, František Chobot, Autor 16.7.2015

fotka

Jsou země, kam se rádi podíváte a rádi na ně vzpomínáte. No a pak jsou země, kde víte, že se sem musíte jednou vrátit. A právě takovou zemí je Skotsko. Je to země, která dokáže pokaždé překvapit a je jedno, jestli přírodou, novými zážitky, počasím, nebo lidmi.

Ve Skotsku jsme byli před pěti lety, tehdy nás tato země naprosto uhranula a bylo jasné, že se jednou vrátíme. No a ta šance přišla letos, když KTM představila nový model Adventure a my jsme měli možnost ho otestovat právě při tripu na sever Velké Británie. O motorce ale budeme psát až jindy.

Náš plán byl celkem napínavý. Na první a poslední dva dny připadlo celkem 4000 z celkových 6000 plánovaných. To znamenalo den na přesun do Dankirk a den na přesun z Doveru do Edinburghu - prvního noclehu ve Skotsku. Plán to byl sice smělý, ale nakonec vyšel do puntíku. I když cesta ve vedrech přes Německo nebyla zrovna tím pravým motorkářským zážitkem. Problém nastal jen v přístavu, kde díky protestujícím dopravcům stály stovky kamionů na všech příjezdech a dostat se k lodi bylo trochu komplikované. Také jsme zjistili, že dopravce trochu podražil a cesta pro dvě osoby a motorku je za 55 EUR. Příště tedy raději koupit lístek předem.

Sponzor článku: Yshop.cz - oficiální dovozce přileb AGV a interkomu Scala Rider http://www.yshop.cz/

Přesun přes Anglii byl v podobném duchu, ale za podstatně lepšího počasí. První zastávka nás čekala až za Newcastlem, kde poměrně blízko u sebe můžeme najít katedrálu v Durhamu a hrad Alnwick. Kromě toho, že se jedná o nádhernou architekturu se tu také točily záběry z hradu ve filmu Harry Potter. Pak už nás vítala hranice Skotska a krajina se začala příjemně zvedat směrem k vysočině.

Edinburgh

Po bezmála 2000 kilometrech, které jsme za 30 hodin ujeli to chtělo trochu odpočinku, takže v Edinburghu jsme byli dvě noci s dnem volna na centrum města, které rozhodně stojí za dlouhou návštěvu. Najdete tu hrad na skalním ostrohu nad městem a celou řadu dalších památek. K tomu výborné bary a restaurace, zkrátka ideální místo na odpočinek.

Ne sever

Čtvrtý den ráno nás zaskočil déšť, naštěstí trval přesně do chvíle, než jsme nasedli na motorku, ale počasí už rozhodně nebylo tak horké jako den předtím. I tak se ale jelo příjemně a nás čekaly první kilometry na vysočině. Jako první cíl jsme měli most Rumbling Bridge, který je nad nádhernou soutěskou s vodopády. Hned za ním nás překvapily cedule upozorňující na cestu k závodnímu okruhu a směry parkování. Jak se ukázalo, jeli jsme přímo okolo okruhu v Knockhill, který zrovna dnes hostil závody British Superbike. Na koukání nebyl čas, tak alespoň fotečka u okruhu.

Sponzor článku: Moto S+P - dovozce značky Givi do ČR http://www.motosp.cz/

Dalším cílem je městečko Pitlochry, které je typickým skotským městem s krásnými krámky, domky a palírnou Edradour, která je nejmenší ve Skotsku. A bohužel od naší minulé návštěvy také jednou z nejturističtějších. Holt pokrok nezastavíš. Chuť jsme si pak naštěstí zlepšili v Dalwhinnie a Glenmorangie.

Dalším "povinným" cílem je jezero Loch Ness. I když stále tvrdím, že ve Skotsku jsou desítky hezčích, zastavit se tu tak nějak musíte. Nejhezčí výhled na jezero je od hradu Uruquhart Castle poblíž městečka Drumnadrochit. Tady také najdete muzeum Nessie. Jen kousek na sever je jedno z nejslavnějších skotských měst Inverness, nad kterým nás čekal další nocleh.

K Atlantiku

Pokud máte rádi přírodu, rozhodně doporučuji jet až na úplný sever Skotska, protože něco takového jen tak neuvidíte. My jsme vyrazili po pobřežní silnící A9 směrem na Thurso. Cesta je dlouhá asi 120 km, ale vystačila nám na celý den. Když každých pět kilometrů zastavujete a na něco zíráte, daleko nedojedete. A ono je pořád na co. Cestou uvidíte kolonie ptáků, kolonie Tuleňů a nespočet nádherných výhledů na oceán.

Trochu zklamáním bylo město Thurso, které bylo v neděli trochu nehostinné a místo plánovaného noclehu zde jsme se vydali až do John o'Groats. Cestou se rozhodně vyplatí zajet si pár kilometrů na mys Dunnet Head, který je nejsevernějším bodem kontinentální Velké Británie. Kromě krásného majáku vás čekají luxusní výhledy na útesy a Atlantik.

Jako totální konec světa pak působí John o'Groats. Vesnice s pár domky a většinou B&B a hotely stojí na výběžku do moře a severně od ní jsou Orkneyské ostrovy, které máme v plánu na další den. Nakonec se nám tu podařilo sehnat i celkem slušné ubytování a narazili jsme tu na první Čechy naší dovolené, kteří obsluhovali v místní kavárně. To je mimo jiné také zajímavé specifikum Skotska, pokud máte štěstí, nemusíte tu za 14 dní narazit na jediného Čecha.

Orkneye v mlze

Další den jsme měli v plánu cestu na ostrovy, ale bohužel počasí bylo proti a naše loď nejela. Plán B byl tedy pokračovat do dalšího cílového města Tongue přes Wick. Ve Wicku je jednak krásná Old Pulteney Distillery a hlavně nádherné útesy u moře. Tady nás přivítalo neskutečné počasí, takže jsme jen hodinu leželi na kamenech a pozorovali tuleně, kteří lovili u břehů. V místě našeho dalšího noclehu - Tongue je další z krásných skotskýh hradů a záliv, na který bylo vidět z oken naší B&B, bohužel ráno byl vidět i déšť, který nás provázel celý další den.

Nezabránil nám ale v návštěvě jeskyně Smoo Cave, která je na břehu oceánu a k tomu do ní padá vodopád. Další cesta v dešti nás přivedla ke Cape Wrath, kam jsme chtěli původně dojet, bohužel počasí bylo znovu proti a přes záliv nejela žádná loď. K tomu začalo ještě hustěji pršet, takže jsme zvolili nejrychlejší přesun do města Ullapool, jednoho z dalších populárních turistických cílů.

Leží v odlehlém zálivu a jednou za čas sem dorazí velká zaoceánská loď, která je pro městečko celkem zajímavou atrakcí. Nás ale daleko víc zajímaly místní bary, kde nás čekalo teplo a dobré jídlo. Mimochodem pivo je tu asi o 1/3 dražší, než dvanáctiletá skotská.. Následující den se naštěstí počasí umoudřilo a na cestu nám svítilo slunce z jasné oblohy.

Podél pobřeží

Několik britských motorkářů mi doporučilo cestu na jih po pobřežní silnici. Dal jsem na ně a zažili jsme tu asi nejlepší svezení za celou cestu. Krásný asfalt, luxusní zatáčky a výhledy na oceán, které neomrzí snad nikdy. Zajeli jsme si sice nějakých 200 km, ale rozhodně stály za to a cestu můžu jen doporučit. Navíc jsme se tak vyhnuli hlavní silnici na Fort William. Nad tímto městem se tyčí hora Ben Nevis, která je nejvyšší na skotské vysočině.

Noc jsme trávili v městečku Inverary, které je proslulé svým hradem a přístavem. Cestou jsme ještě museli alespoň na chvíli vkročit na ostrov Skye, který se ani po letech rozhodně neokoukal a nechyběl ani nejfotografovanější hrad ve Skotsku - Eilean Donan Castle. Na silnici do Inverary si opět můžou přijít na své fanoušci Harryho Pottera. Ve vesnici Glencoe můžete najít exteríéry, ve kterých stály části zahrad hradu a když si z Fort William zajedete na západ, přijedete k Glenfinan Viaduct, na kterém se natáčela slavná vlaková scéna s létajícím autem. Slibuju, že to už je z filmu opravdu vše.

Rychle na jih

Ono i z celého výletu do Skotska. Na poslední den jsme si naplánovali opět tranzit přes Glasgow, Birmingham, Londýn až do Doveru. Celkem to dalo na 900 kilometrů a vzhledem k tomu, že jedete příjemnou anglickou krajinou, dá se to ujet celkem bez problémů. Trochu nás jen tlačil čas, protože trajekt jsme měli tentokrát rezervovaný dopředu, což nám ušetřilo asi 600 korun.

Po noci na lodi už to byla jen nuda a šeď belgických a německých dálnic. Zpestření přišlo až u českých hranic, kde leží okruh Sachsenring, na kterém se jel tento víkend závod MotoGP. Na tribuny se nám už nechtělo, ale části trati jsou vidět i z přilehlých silnic a atmosféru jsme nasáli poctivě. Posledních 150 kilometrů přes Chomutov pak už byly jak cesta pro rohlíky.

Asi se ještě vrátíme

Skotsko je země, která nás opět nadchla a ukázala, že dokáže na každém kilometru nabídnout něco krásného a zajímavého. Pokud chcete na dovolené koupání u moře a zaručené počasí, asi raději vyražte do Itálie, ale máte-li dobrodružnou povahu, nevadí vám trocha nepohody a máte blízko k přírodě, Skotsko vás uchvátí.


Trocha dat

Nájezd: 5400 km

Spotřeba KTM 1050 Adventure: 5,2 l/100km

Průměrná cestovní rychlost: 89 km/hod

Ceny ubytování: 1800 - 3500 Kč/2os./noc vč snídaně (vyplatí se hledat buďto místní B&B, nebo hledat ubytování předem na booking.com)

Cena benzínu: 1,22 liber (aktuální kurz v době cesty byl 38 kč)


Další články z rubriky:

    Videa

    Instagram

    Motodenik.cz

    © 2010-2017 motodenik.cz, Pointera Solutions s.r.o.