KTM 1190 Adventure R v rukou běžného motorkáře

Marek Vincik 21.8.2013

fotka

Střídání motorek má oproti partnerské nevěře několik zásadních výhod - motorky nežárlí, a je jim jedno, stojí-li třeba půl roku v garáži nepovšimnuty, zatímco se věnujete jejich kolegyním, které v té chvíli shledáváte atraktivnějšími, zajímavějšími či přitažlivějšími. I proto jsem bez váhání přijal nabídku vyzkoušet na týden novinku z Mattighofenu, neb jsem věřil, že moje vlastní motorka mi nebude nic vyčítat. Trošku jsem si holky provnal : jsou tak trochu z jedné rodiny, ta moje váží polovic, žere dvojnásob a výkon má sotva třetinový. Nová má sice pár kilo navrch, ale taky trojnásobný temperament, tolik toho nespotřebuje, a je mladší….zajímavé ☺

Řeč je o Husabergu 250 TE, jenž je standardním obyvatelem mé garáže, a na týden zapůjčené KTM 1190 Adventure R. Metrák proti dvěma, padesát koní proti trojnásobné přesile. Lehkonohá holka s neskutečným apetitem a živočišným projevem versus superbikový motor , kontrola trakce a ABS v endurovém podvozku. Na silnici jsem se na motorce už pár let nesvezl a jímá mě lehká nervozita – jaké to bude?

Určitě super, jak jinak ☺ Poslední větší svezení bylo shodou okolností na předcházejícím modelu téhož stroje v rakouských Alpách , a snad vyjma brzd a obutí jsem si neuměl představit vhodnější motorku pro polykání nekonečných horských zatáček. Aktuální model by měl být vpředu osazen čtyřpístkovými radiálními Bremby, a s obutím snad taky něco udělali.

Mírně rozechvěn vyzvedávám v Racetoolu strojek, absolvuji zaváděcí kilometry po Praze a po vyřízení nezbytností opouštím velkovesnici přes Jílové, Neveklov, Sedlčany směr rodný jih. Nádherná krajina, v níž se při půli léta úžasným způsobem mísí modř nebe, zeleň lesů a luk s zlatavou barvou dozrávajícího obilí a strnišť ve mně probouzí pana doktora a chci se kochat. Resp. chtěl bych se kochat, ale mé smysly se musí věnovat adaptaci na nezvyklý stroj. Jede to MOOOOC, brzdí to super, řídí se to asi ještě líp a tak jedinou komplikací je to mezi sedlem a řidítky. No neva, dnešních 200 km bylo stejně zaváděcích. Nový Advík překvapuje několika věcmi - palubním počítačem s mnoha funkcemi, kontrolou trakce, ABS s několika režimy…pro porovnání, na Bergovi slouží elektronika pouze v zapalování, a trošku k počítání kilometrů.

Ráno udivuje Kačenka další vychytávkou – senzory tlaku v pneumatikách. Zadek přes noc ušel na 2.0 a elektronika pošle na displej palubního počítače nepřehlédnutelnou hlášku ( stejně tak každé další ráno - vzhledem ke stavu zadní gumy jsem ji radši dofoukával, než lepil), a rozsvítí varovnou oranžovou kontrolku, značící problém. Bude svítit, i když hladina paliva klesne k rezervě. Když už jsme u paliva, potažmo spotřeby – i v tomto bodu si nemůžu stěžovat , při svižné jízdě solo i ve dvou nebyl problém vejít se do šesti litrů a mít tak teoretický dojezd ke 400 kilometrům. Bystřejší už odhadli obsah nádrže, ostatním sem radši napíšu hodnotu - 24 litrů.

Ad pozitiva / negativa – zatímco chválit můžu novou KTM dlouho, se zápory/nevýhodami budu brzo hotový: samozřejmě cena, neb vše dobré něco stojí, a pohotovostní stojan – proto, aby to dobré opravdu stálo, přišel mi poněkud vratký, a vyžadoval parkování strojku důsledně na rovině. Což je v podstatě prkotina, dokud ovšem motorku díky nejisté funkci zmíněného komponentu nesbíráte ze země ( nestalo se mi, byl jsem pozorný). A snad ještě přepínač blinkrů – neuměl svou polohou signalizovat, zda skutečně aktivoval kýženou funkci, a neustálé kontrolování pohledem na palubku bylo poněkud otravné. Toto jsou ovšem detaily, jejichž význam je mnohonásobně přehlušen pozitivy …

Příkladná ergonomie, vše v optimálním dosahu, chod všech ovládacích prvků – ať už se bavíme o hydraulické spojce nebo ovládání přední brzdy s návykovou účinností. Chod motoru, dávka točivého momentu umožňující velmi dynamickou a zároveň úspornou jízdu s ručičkou otáčkoměru oscilující mezi 3 a 6ti tisíci otáček. Spotřeba motoru mezi 5ti a 6ti litry benzínu, již zmiňovaný dojezd ke 4 stům kilometrů, komfortní palubní počítač, vypínatelné ABS, protiprokluzový systém, servisní interval 15 000 km, praktická madla pro spolujezdce či uchycení bagáže pavoukem… to vše dělá z Katky motorku pro každý den. Můžete jí používat na cestu do práce stejně jako k výpravě přes celý kontinent, povozí vás komfortně po šotolinách stejně jako po alpských serpentinách a věřím, že znám ruce, které by ji dokázaly povodit ve svižném tempu i na trati nějakého Crosscountry závody.

Určitou vypovídací hodnotu mělo i krátké zapůjčení nového Advíka dvěma mým kamarádům, majitelům BMW 1200 GS: byli nadšeni, a to především motorem. Následující nabídku na víkendovou „výměnu manželek“ jsme s díky odmítl…sám mám málo ☺

Tahle motorka z vás udělá rebela. Její reakce na pohyb vašeho pravého zápěstí vám naprosto přenastaví dimenze toho, jak a kde se dá předjíždět, jaký je váš dojezdový čas na notoricky známé trase a čemu se říká „svižná jízda“. Zažité autařské návyky se začnou vytrácet, vodorovné značení je ignorováno a váš řidičský průkaz je dáván všanc čím dál tím častěji. A začínáte si říkat „hlavně ji vrátit celou“, „hlavně se vrátit celý“ a nejčastěji „já jí nechci vrátit…“. Společně jsme strávili několik set kilometrů, převážně po klikatých jihočeských silničkách v podhůří Šumavy a kolem Lipna, sólo i se spolujezdkyní. Určitě bych se nezlobil, kdyby tahle krasavice natrvalo skončil a v mé garáži. Vzal bych si úvěr na benzín, dal výpověď v práci a jezdil bych a jezdil a jezdil… ☺



Videa

Instagram




Motodenik.cz

© 2010-2019 motodenik.cz, Pointera Solutions s.r.o., supported by AmbitionPro, s.r.o.