Aprilia Tuono V4R APRC

Jan Altner 1.4.2012

fotka

Aprilia Tuono má za sebou 10 let historie a od loňského roku se představila kompletně přepracovaná. Na základu RSV4 vznikl úžasný stroj nabitý nejmodernější technikou jako quickshift, kontrola trakce či startovní asistent.

První generace vycházela z RSV Mille. Byl použit nejen stejný motor, ale i převodovka, rám a další technické prvky. Druhá generace si za základ vzala RSV1000R a ani třetí generace tuto strategii neopouští. Zvlášť když se nabízí využití úspěšného superbiku Aprilia RSV4 s véčkovým čtyřválcem!

Tuono si už tradičně potrpí na výrazný design. Malinko rozpačitě na mne působí divoká přední maska, ale jinak se mi design velmi líbí - nový neotřelý a čistý výraz. Dobře se vyjímá i tvarovaná nádrž přirozeně přecházející ve výrazně tvarované moderní sedlo. Koneckonců u Italů bývá důraz na design dobrým zvykem, což tento stroj dokládá. Špičkové je i provedení a celkové zpracování. Z Tuona V4R vyzařuje dynamika a dravost. Jeho vzhled je originální, takže si ho jen těžko spletete s jinou motorkou, což se u tohoto typu motocyklu taky určitě cení. A v žlutočerné kombinaci je to ještě patrnější než u námi testované černé verze...

Posez na motorce je na tak ostrou mašinu překvapivě pohodlný a příjemný. Tady se neubráním srovnání s RSV4 - sice se na jednu stranu loučíte se supersportovní polohou, ale na druhou stranu sedíte mnohem vzpřímeněji, což ocení vaše ruce i záda a to především po městě nebo při pomalejší jízdě. Na to mají vliv nejen jinak posazené stupačky, ale především vyšší široká řidítka. Tuono V4R díky své malé velikosti a celkovému rozvržení působí kompaktním a lehkým dojmem.

Otáčkoměr je naštěstí analogový a i na ostrém sluníčku velmi dobře čitelný. Na displeji pak najdete informace o rychlosti, zařazeném rychlostním stupni a venkovní teplotě, teplotě motoru, spotřebě paliva zvoleném nastavení výkonové křivky a jsou vám k dispozici stopky a další informace. Pozitivně hodnotím i to, že displej nemá předem dané rozvržení, ale můžete si vybrat z více přednastavených formátů, podle toho co vám zrovna vyhovuje a jaké informace v dané chvíli zrovna preferujete.

Mezi jednu z vychytávek patří i automatické vypínání blinkrů, které občas všichni zapomínáme vymáčknout. Je to založené na kombinaci času a ujeté vzdálenosti. Ovládací prvky jsou rozmístěny intuitivně a mimo ovládání počítače vše snadno najdete. Na to jsem si chvilku zvykal, ale relativní složitost vyplývá z toho, co všechno si můžete nastavit. Elektronika tohoto stroje vám nabídne opravdu hodně. Nutno dodat, že Aprilie v tomto směru pouze nedohání konkurenci, ale v řadě aspektů udává krok a je držitelem několika patentů. Na motocyklu můžete díky systému APRC (Aprilia Performance Ride Control) nastavit především tyto položky:

Wheelie Control – redukuje zvedání předního kola. Možnost nastavení ve třech stupních. Díky tomuto systému se nemusíte bát, že motorku překlopíte na záda, ale při podržení plynu prostě ubere výkon za vás. V praxi to funguje velmi dobře a výkon se sníží citlivě, takže s předním kolem nepraštíte o zem, ale pouze zamezíte dalšímu zvedání kola. Primární přínos této technologie je spíše pro závodní využití, aby jezdec nemusel radikálně ubírat plyn v případě, že se mu začne při akceleraci zvedat přední kolo.

Launch Control – tento systém je opět nastavitelný ve třech úrovních a stará se o plynulost rozjezdu a díky němu nemusíte při rozjezdu tolik laborovat se spojkou. Vzhledem k tomu, že se jedná o rozjezdy, tak se tento systém deaktivuje po překročení 160 km/h nebo zařazení třetího rychlostního stupně.

QuickShift – rychlé řazení. Při řazení na vyšší převodový stupeň nemusíte ubrat plyn ani mačkat spojku, prostě tam rychlost kopnete a je to. Musím dodat, že systém fungoval v nižších otáčkách někdy trochu záhadně, ale upřímně – to nejsou podmínky, pro které byl stvořen. Ve vyšších otáčkách fungoval dokonale a určitě by prospělo i okruhové obrácené řazení, při kterém řadíte s větší jistotou a razancí, než když si ještě v náklonu musíte řadičku podebírat špičkou.

Traction Control – pro jízdu asi nejdůležitější ze všech elektronických vychytávek. Je nastavitelná v osmi stupních. Nejenže hlídá prokluz zadního kola při akceleraci, ale dokáže vám v závislosti na náklonu ohlídat výkon tak, že brutální a agresivní motorku změní v opravdového beránka.

Srdcem stroje je osvědčený motor ze superbiku RSV4, který se technicky téměř neliší - drobný rozdíl je pouze v jeho naladění. Na tomto agregátu je sice lehce stažen maximální výkon, ale díky tomu je maximální točivý moment posazen o 1000 otáček níž. Jedná se tedy o kapalinou chlazený čtyřválec do Vé pod úhlem 65 stupňů o obsahu 999,6 ccm. Maximální výkon motoru je v této kategorii impozantních 167 koní při 11 tisíci otáčkách a točivý moment 111,5 Nm. Motor nabízí tři výkonové mapy TRACK-SPORT-ROAD, které mají samozřejmě na charakter motoru výrazný vliv.Standardní koncovka výfuku rozhodně nezklame a nabízí výrazný a agresivní zvuk, který se v sérii hned tak neslyší. Převodovka je opět kazetového typu a se sportovním charakterem tohoto motocyklu koresponduje delší jednička a další převodové stupně relativně blízko za sebou. Hladký přenos síly na zadní kolo podtrhuje i antihopingová spojka. Vše je zasazeno v robustním páteřovém hliníkovém rámu.

O brzdový systém se starají prověřené brzdy Brembo – v předu 2 radiální čtyřpístkové třmeny na 320 mm kotoučích a vzadu jedna dvoupístková brzda. Brzdy fungovaly znamenitě a to jak plynulostí dávkování, tak i jejich konstantním chováním. Snad jen podvozek je vzhledem k sportovnímu naturelu trochu měkčí, ale vzhledem k našim rozbitým silnicím to zase až tak moc nevadí. I tuhost podvozku se dá navíc v široké míře nastavit. Vidlice je konstrukce upside down a o odpružení se starají komponenty Sachs, které jsou plně nastavitelné. Jízdním vlastnostem určitě prospívají i kola z lehkých slitin. Aprilia nehledala kompromis ani ve volbě pneumatik, takže nepřekvapí kvalitně zvolené obutí Pirelli Diablo Rosso a to v rozměrech přední 120/70-17 a zadní 190/50-17.

S Tuonem jsem strávil několik dní jak sám, tak se spolujezdkyní. Překvapilo mne, že i má spolujezdkyně si jízdu pochvalovala, sedělo se jí pohodlně a jízdu si užívala. Proti RSV4 máte sice za vysokými širokými řidítky pocit, že sedíte na cesťáku, ale jakmile dostanete motorku do ruky, překvapí vás nejen její výkon, ale i hravost a ovladatelnost. Široká míra nastavení elektroniky mne ze začátku trochu děsila, ale jakmile jsme si potykali, nadchlo mne, jak dobře a výrazně vše funguje. Pokud začnete s nastavením laborovat, překvapí vás, jak velký má vliv elektronika na chování motocyklu a jak radikálně se dokáže změnit chování stroje.

Pokud jsem zrovna motorku netrápil zkoušením toho, co dovede, jezdil jsem ve středních otáčkách. A mohu konstatoval, že výkon i krouťák stačil, respektive u čtyřválce velmi příjemně překvapil. Pokud byl potřeba vyšší výkon, stačilo jen podržet plyn do vyšších otáček a dostaví se skutečná extáze. Od pěti tisíc otáček vám uši polechtá nádherně vzteklý jekot, a to ještě nejste ani v polovině rozsahu otáček!

Nevím, jestli nejsem v hodnocení málo kritický, ale tohle je opravdu jedna z motorek, které mne v poslední době totálně učarovaly a svezení na ní byla opravdová radost. Snad jen cena mi bere úsměv z tváře, ale je potřeba přiznat, že to je daň za nekompromisnost a za použité komponenty a techniku lídra třídy superbiků.

Technické údaje a aktuální cenu najdete na webu společnosti ASpirit, českého zastoupení značky Aprilia.



Videa

Instagram




Motodenik.cz

© 2010-2019 motodenik.cz, Pointera Solutions s.r.o., supported by AmbitionPro, s.r.o.